uskutečněné akce
Výjezd č.94 - UT Červený Újezd III (2. návrat)
5.3.2005
Odjezd ve znamení zmatků, nejdelší pobyt mezi navštívenými a dobrý pocit při návratu. Do těchto tří charakteristik by se dala shrnout naše třetí návštěva azylového zařízení (to je oficiální termín pro uprchlický tábor) v Červeném Újezdě.
Zmatky začaly sdělením Táni, že má alergii na psy a pokud se jí dlouho spící choroba ozve, musí okamžitě k lékaři. Karel tedy odvedl Dixi domů a jeli jsme pro Mouina. To ovšem až po zjištění, že nás pojede o jednoho víc. Karel totiž po dvou výjezdech, kdy sám nejel spočítal výjezd opět bez sebe…. a v autě nás jelo o jednoho víc...
Výjezd č.93 - DD Nové Strašecí III (2. návrat)
27.2.2005
Nové Strašecí je pro nás trochu tajemné. Se zdejšími dětmi totiž působí mimo rámec činnosti Múz naše skoro nejstabilnější spolupracovnice Věrka Slunéčková. Byla s nimi totiž opakovaně ve francouzském Audabiacu, kde s nimi nacvičovala různé básnické a dramatické útvary. Možná i proto jsme sem jeli bez bloudění a náš brzký příjezd trochu popletl vychovatele Járu. Po vřelém uvítání asi 15 dětmi a oběma vychovateli jsme se rádi nechali provést po čerstvě zrekonstruovaném domě. Vše působilo pěkně, ale zatím trochu nezabydleně, syrově.
Výjezd č.92 - DD "Domino" Plzeň II (návrat)
26.2.2005
Plzeň je pro nás městem bloudění. Dokonce jsme museli volat Karlovi, který tentokrát zůstal doma, abychom se dostali na místo určení, tedy za zdejšími dětmi. Jelo nás málo, protože i v našich řadách řádily choroby, Jacquese Molibu postihla dokonce nebezpečná nemoc zvaná zapomnětlivost, ale radosti jsme si s dětmi užili i tak dost.
Výjezd č.91 - DD Litoměřice IV
13.2.2005
Při návratu do Litoměřic, již třetím, jsme si v autě pročítali zprávy o předchozích návštěvách a začali se celkem pochopitelně těšit. Nejen, že jsme jeli do nejhezčího DD, ale také děti, za nimiž jsme se vydali slibovaly zážitky víc než příjemné. Náladu nezkazila ani zapomenutá kamera a naše očekávání byla dokonale naplněna. Nejdříve jsme se ovšem setkali s pro nás zbrusu novými tetami. Opravdu nová byla ve skutečnosti jen jedna, ale pro nás to byly všechno tváře neznámé. Ty známé přiběhly za chvilku. Skoro se všemi dětmi jsme už znali a vlastně jsme jen navazovali na to, co jsme s dětmi zažili při návštěvách předešlých.
Výjezd č.90 - DDŠ Hamr na Jezeře II (návrat)
23.1.2005
A zase nás nečekali. V „pasťáku“- pardon,správně v Dětském domově se školou - v Hamru na Jezeře obecné rozpaky po našem nečekaném příjezdu neměl na svědomí zapomětlivý ředitel, ale sympatický vychovatel pan Novák. Ten si spletl týdny v kalendáři a my těsně po příjezdu viděli jak velcí kluci odcházejí kamsi na druhou stranu. Naštěstí se i tady vše v dobré obrátilo a nakonec se ukázalo, že i zdejší vášniví vyznavači fotbalu dali přednost Múzám. A to přesto, že je v neděli reprezentovala čistě mužská sestava...
Výjezd č.89 - DD Nechanice III (2. návrat)
22.1.2005
Těsně před odjezdem nám ze sestavy vypadli klavírista Vojta Eckert a tančící zpěvačka Jana Fabiánová, ale na blízký kontakt s dětmi to nemělo žádný vliv. Ani to, že naši návštěvu nikdo nečekal, protože nás pan ředitel neohlásil se nepromítlo negativně. Možná spíš naopak. Děti byly spontánní a na všechno a všechny reagovaly naprosto přirozeně. Múzování tentokrát odstartovala Věrka písničkou o vybíjené a celá horda dětí pak hrála imaginární "vybiku" i následnou hru „cukr káva čaj rum bum“...
Výjezd č.88 - Dům tří přání II (Azylový dům Přemysla Pitra) (návrat)
21.1.2005
Mimořádně v pátek odpoledne jsme dorazili do Domu tří přání. Odpoledne jsme zvolili proto, že se v Praze vyskytoval fenomenální Víťa Marčík a bylo nám líto to nevyužít pro děti. Když jsme dorazili, zjistili jsme, že i při malém počtu návštěvníků možná budeme hrát přesilovku. Azylový dům se totiž nečekaně vyprázdnil a děti ze STŘEPu, které byly ohlášené nakonec nedorazily. Celou akci to ovšem nijak nepoškodilo. Možná právě naopak. Zdejší mladé a sličné tety jsme si téměř mohli plést s klienty nejen věkem, ale i ochotou spolupracovat při všeobecném múzování...
Výjezd č.87 - DD Deštná u Dubé II (návrat)
9.1.2005
Při cestě do Deštné dal principál Karel všem múzákům přečíst komentář o rozporuplných zkušenostech z minulé návštěvy. Pro jistotu jsme se vybavili také bagetami a pitím. Poprvé jela ryze mužská sestava. Ne snad proto, že jsme měli na programu odvetu za potupnou fotbalovou porážku, ale naše múzy na poslední chvíli odřekly. Vyrazili jsme ovšem v sestavě etnicky velmi pestré. Romskou kapelu doplnili arabští muzikanti, s nimi po jednom Židovi a Moravanovi a párek Čechů měl vzezření skinheadů. Tato pestrost ovšem nevadila tomu, abychom sestavili poměrně slušné fotbalové mužstvo. To ale předbíhám...
Výjezd č.86 - JÚ Liberec III (2. návrat)
8.1.2005
Nejvíc se tancuje v Jedličkově ústavu. To je jen zdánlivě paradoxní poznatek, s nímž jsme odjížděli ze třetího setkání s libereckými klienty tohoto zařízení. Tomu předcházela ovšem řada hodin radosti i dramat. Dramatem byla zejména zastávka na cestě do Liberce, při níž se nám ztratili všichni tři psí kamarádi při honbě za houfem zajíců. Po jejich návratu už bylo vše jen a jen příjemné. Nebloudili jsme a v Jedličkově ústavu nás přivítali skvěle. Dopoledne jsme na pavilonu E prošli všechny byty od střechy po přízemí a v každém jsme si s dětmi zazpívali, domluvili se s nimi na odpoledním múzování a kouzelník jim předvedl něco ze svých čar...
Výjezd č.85 - DD Korkyně III (2. návrat)
19.12.2004
A zase do Korkyně. Sem už jezdíme jako domů a jako domácí nás tu také přijímají. Tentokrát se nám děti ovšem trochu pletly. Byly tu totiž na návštěvě také klienti Azylového domu tří přání a tak nám nebylo zcela jasné odkud kdo je. Ono to ale nebylo zas tak důležité. Podstatná byla atmosféra a to, že se děti bavily, že nadšeně zpívaly jak písně fénixí, čechomorské, arabské i africkou Tambolaka na mokili a že se s nadšením pouštěly do hereckých kreací při dramatizovaných pohádkách i při animaci písniček...
