Už někdy o letošních Velikonocích jsem byl s několika múzáky v Rakovicích v budově, která původně patřila k čimelickému zámku a sama vypadá trochu jako zámek pro uprchlíky, o které se tu stará o.s. Berkat skutečným zámkem je. Nu a u Velikonočního ohně jsme se při zpěvu písní z mnoha zemí domluvili s dívkami z Berkatu, že na letní tábor pro děti uprchlíků přijedeme s plnou múzí sestavou. Nakonec sice z plánované sestavy odpadli překladatel, spisovatel a písničkář Jiří Dědeček, Jacques Moliba a Paul Merild, ale průběh návštěvy byl tak nabitý, že bychom se i s nimi snad ani všichni nedostali ke slovu, přesněji k múzování. Taky se uvolnilo místo pro dopravu 12letého Matouše, syna jedné ze spoluzakladatelek Berkatu Bedřišky...
V sobotu se na Smichovské pláži střídalo slunce s deštěm, dospělí pádlaři s dětmi, a děti i dospělí se střídali u woodkopfu, u žonglérů i u stolku, kde úřadoval se speciálními barvami a štětci bodypainter, nebo chcete-li tělomalíř Bob Hochman.
Krom jiného jsme poznali dodnes jediného patrona Múz Ivana Trojana v roli lektora sportu, který sám vynalezl. Boj s prknem na hlavě vypadá na první pohled nebezpečně, ale nakonec se ukázal jako veselý tanec vyžadující trochu citu pro rovnováhu. Jeho masivnějšímu hraní zabránil jen déšť, který rodící se turnaj přerušil a protože dvoumetrová prkna nasákla vodou, stalo se další pokračování neregulérním...
Múzy vyhrály nad místními fotbalisty v Deštné 5:3.
A jaksepatří si to všichni užili. Musíme ovšem přiznat, že nebýt místního skvělého brankáře Martina, který se předurčil k hostování v múzím týmu už tím, že nás přivítal v múzáckém tričku, dostali bychom asi nářez my. Naše děvy Terezka a Alžběta totiž sice hrály s vervou, ale velmi často v poslední chvíli před míčem uhýbaly a do této činnosti vkládaly i své taneční umění a půvab...
Šestý kurz Života nanečisto 2009 pro mládež z dětských domovů na téma „odchod z DD a co dál???“
Do Nechanic jsme se vrátili po rekordní pauze skoro čtyř let. Pauza vznikla proto, že jsme měli zdejší domov za múzicky dostatečně zabezpečený Zuzanou Navarovou a po její smrti Radůzou. Až zprostředkovaně jsme zjistili, že to tak úplně není pravda a že bychom tady měli splatit svůj dluh. Po příjezdu jsme ovšem byli přivítání jako staří známí. Stále tu je dost dětí, které se na nás pamatovaly i po tak dlouhé době a mrňata, která nás pamatovat nemohla, byla od počátku jako dychtivá a hravá štěňata. Někdy dychtivá a hravá tak, že jsme byli doslova na roztrhání. Z Dixi měly 4 z nich z počátku strach, ale nakonec hrdě říkali, že se do dneška báli psů, ale teď už se nebojí. Zejména malá Páťa byl ve směru k Dixi skoro neudržitelný a naše canis terapeutka toho měla ke konci návštěvy až nad hlavu...
Náplň kurzu vychází z poptávky účastníků předchozích vzdělávacích kurzů. Hlavními tématy jsou: řešení krizových situací s klienty zařízení náhradní péče; práce se skupinou a komunitou; práce s důvěrnými informacemi; náměty na duševní hygienu; výměna zkušeností pracovníků OSPODů a zařízení náhradní péče...
Do frýdlantského DD jsme se vydali po ranní návštěvě nádherné baziliky v Hejnicích a lepení kouzelníkovy podrážky odtržené v sobotu v Jablonném.
Když jsme vjeli do areálu, ve kterém se DD nachází, volalo na nás několik malých dětí a jakmile jsem za nimi zašel s Dixi, měl jsem pocit, že se známe odjakživa. Tak bezprostřední a bezproblémové navázání kontaktu jsme snad nikdy při první návštěvě nezažili.
A tahle bezprostřednost trvala po celou naší návštěvu.
První návštěva a okouzlení na první pohled. To poznamenalo náš příjezd do Jablonného v Podještědí. Zámek, původně prý Falkenburg je prostředí pro DD trochu překvapivé a překvapením pro nás byly i jeho současní obyvatelé. Přivítala nás teta Hana, ale vzápětí se přidaly děti a po chvíli rozpaků se z nich s „pomocí“ Dixiny stali skvělí spolupracovníci.
Při našem obligátním představování jsme nabídli nejen africké pohádky a písničky (v podání Jacquese a dalších múzáků), ale také malou ochutnávku Tomášova žonglérského umění, hudební produkce Fénixu (Alice, Bára, Karel a Mareček) a samozřejmě favorita duší menších dětí, kouzelníka Paula.
Pátý kurz Života nanečisto 2009 pro mládež z dětských domovů na téma „odchod z DD a co dál???“
Krásná, vkusně zařízená a víc než přívětivá divadelní kavárna POTRVÁ v Srbské ulici se stala už pár měsíců po svém otevření dějištěm malé, ale velmi příjemné akce. V rámci dobročinného bazárku shromáždili zdejší mladí herci a jejich přátelé spoustu hezkého oblečení, velikonočních ozdob, módních doplňků a dalších věcí. K těm Múzy přidaly knížky „Odložené životy“ a „Pohádky z jiných světů“, múzesa, výrobky dětí z dětských domovů a několik krásných výtvarných děl, věnovaných známými „múzáky“.