„Ahóóoj! Je s váma ten bubeník - Honza? A kde jste nechali kouzelníka?“ Takhle nás vítaly děti před zámkem v Radeníně. Tenhle múzácký návrat byl velmi náročný pro sluchová ústrojí všech návštěvníků, ale jinak jsme odjížděli z masopustního Radenína víc než spokojeni. Jenže než jsme se s dětmi a vychovateli rozloučili, stihli jsem toho společně spoustu...
Dětský domov u Ohníče hlídají fenky Miky a Mimi tak dobře že se při našem příjezdu kalhoty řidiče a mima Zdeňka málem změnily v cáry. Dalším náznakem incidentu bylo zjištění, že vychovatelky pro dobu naší návštěvy pověřily větší děti úklidem v domnění, že jsme přijeli jen za drobotinou...
„Tak vás tu vítám. Já jsem bohužel ředitel polepšovny“. To byla první slova, která jsme slyšeli při příjezdu do „dětského domova se školou“ v krásném prostředí u jezera mezi vzrostlými borovicemi. Kvůli předpisům EU se dosavadní diagnostické a výchovné ústavy pro děti do 15ti let přejmenovaly na ony dětské domovy se školou...
Přestože návštěva v Klánovicích byla již čtyřicátým druhým výjezdem občanského sdružení Múzy dětem, obsahovala nezvykle mnoho nových prvků. Byla především „plodem“ spolupráce s partnerským sdružením STŘEP, které je z jistého úhlu pohledu naší „konkurencí“. S nadsázkou totiž lze říci, že kdyby bohulibá činnost STŘEPu úspěšně působily v širším měřítku, pak by z větší části vypráznila dětské domovy a my bychom neměli kam jezdit...
Návrat do Nechanic byl tentokrát ve znamení sněhu. Na bílé silnice se nás vydalo víc než je obvyklé a měli jsme proto i trochu problém s prostorem, kde se návštěva konala. Nakonec jsme se vměstnali do jednoho z tzv. obývacích pokojů a holdování múzám mohlo začít...
Čtvrtou desítku múzických cest za dětmi jsme dovršili první návštěvou prvního soukromého dětského domova u nás v Korkyni. A byla to také první návštěva, ze které jsme se vraceli beze stopy úzkosti o osud navštívených dětí. Čím to, že se soukromý dětský domov tolik liší od těch ostatních?...
Začátek první letošní múzické návštěvy byl ve znamení našeho řidiče a kameramana Krakonoše. Náledí a jeho roztržitost způsobily, že jsme do blízké Mladé Boleslavi dorazili až těsně před 11 hodinou. Pak však bylo všechno jak z říše snů...
Múzy opět zavítaly na místo svého úplně prvního výjezdu během větrného nedělního dopoledne. Tradičně variabilní sestava skupiny Fénix byla tentokrát doplněna kouzelníkem Paulem Merildem a loutkoherci Milanem Hugo Formanem s pomocnicí Simonou...
Návrat jak se patří. Tak by se dala označit předposlední návštěva Múz v roce 2003. Začátek sice trochu poznamenal vpád novinářů, kteří hned po našem příjezdu do DD v Solenicích uchvátili zejména Magdu Reifovou a Petra Vacka, ale děti se tím nedaly odradit...
Návrat nenávrat do Sazené (vracel se jen řidič) se nám příliš nevydařil. Zčásti byla na vině situace (hrálo se mimo děcák a začínali jsme obědem) a zčásti my, že jsme se příliš vzdálili od múzáckých zásad. Počátek jsme ještě zachránili a nenechali se odradit od společného stolování, při kterém se kupodivu ukázalo, že i tak mohou začít tát ledy...