Zelený most rozkvetl díky píseckým dětem.
A máme to za sebou. Chodovský most se zelená, jako Rákosníčkův rybník Brčálník a kromě toho na něm najdete ještě řadu neuvěřitelných výtvorů. Na jedné straně leze šnek, na straně druhé se k oblakům plazí pampeliška a to všechno hlídá bílá princeznička s motýlem..Proč se Múzy vydaly v sobotu zrovna na Chodov? Most je jakousi vstupní bránou k našemu festivalu OUT of HOME 2007, který se koná jen pár set metrů od tohoto zeleného parádníka.
V České Lípě jsme jako doma a také nás tam tak vnímají. Hned po příjezdu vypuklo ptaní po známých, ti, co se vrátili ze Života nanečisto vyprávěli jak se jim daří, další se ptali na Jacquesa a Pedra, pozdravovali Moniku, prostě normální setkání dobrých přátel. Než přijel Korálkový tým z Jablonexu, Toníček už nahoře představoval svůj kouzelný kufřík, takže úsměvy střídal hlasitý smích a udivené tváře, které údiv ještě vystupňovaly tricích a kouzlech Paula Merilda...
Do Horního Slavkova jsme dorazili se zpožděním jak kvůli autobusu Italů, kteří nás předběhli při snídani v motorestu, tak kvůli tomu, že jsme cestování do tohoto horského, kriminální a důlní minulostí poznamenaného města trochu podcenili. A uniformně stavěné panelové domy mátly i Moniku a Katku, které jediné tu nebyly poprvé. Zvláštní izolovanost města ovšem vůbec nebyla znát na dětech a tetách. Všichni nás vítali nadšeně a srdečně, pomoc s nástroji byla okamžitá a nevynucená a od začátku jsme se všichni do všeho pouštěli s chutí a elánem. Začalo to žonglováním, při němž Tomáš opět vyvedl bubnujícího Karla z míry i z rytmu, pak nám předvedla místní sesterská trojice a malý bubeník Karlík tři písničky nacvičované pro odpolední produkci v domově důchodců...
Ve středu 4. dubna se foyer, chodby a sálek „ponorka“ divadla MINOR proměnily v prostory pro ojedinělou módní přehlídku. Krásné šperky vytvořené dětmi z dětských domovů ozdobily hrdla, zápěstí i uši slavných osobností, ale také jejich ratolestí a s rytmickým doprovodem kapely Tandem+ korzovali modely a modelky ruku v ruce s malými šperkaři...
Tak v Písku už to známe a v Písku už nás znají. Tentokrát jsme ale využili toho, že tam mají skate-park a s Xstreamákama jsme se na to zaměřili. Já jsem sebou samozřejmě vzal nějaké ty své zázraky co v Písku ještě neviděli, Monika Zaťková vzala trpajzlíka Šušišíčka, ale především s námi jeli kluci co na těch prknech s kolečky na rozdíl ode mne umí nejen stát na místě a otočit se. Jezdilo se po rampách, jezdilo se po dvou kolech, skákalo se a my co to neumíme jsme zírali. Také jme se ale dozvěděli něco o původu tohoto sportu. Já jsem například netušil, že skateboard se vyvinul z vodního surfování na vlnách a to je sport kterým se bavili už indiáni před staletími...
Náš ranní start tradičně zkomplikoval Krakonoš, když předčasným příjezdem vyrušil pana Zindulku od snídaně, ale po náležitých omluvách jsme se v Plzni načas setkali s Vojtou Havlem a stejně včas dorazili i k plzeňskému DD Domino. Tam jsme už byli očekáváni a z jídelny nám mávaly ruce nad nimiž zářily rozjásané tváře. Velcí nám ochotně pomohli vnést a připravit nástroje a zvukovou aparaturu, zatímco ti menší obdivovali Dixinu a od počátku se hnali po pohlazení a fyzickém kontaku...
Jestli to takhle půjde dál, tak Život nanečisto budou opouštět andělé a ne lidi. S touhle poněkud přehnanou představou se loučila s druhým víkendovým kurzem našeho nejnáročnějšího projektu podstatná část jeho účastníků...
Po krátké vyhlídkové jízdě z Dlažkovic jsme dojeli do Žatce. Omylem ovšem ke staré budově dětského domova. Nebylo to ovšem nic katastrofálního, neb je od nové budovy vzdálen tak 800 metrů. U brány na nás již čekali kluci. Vynosili jsme vše do jídelny a hned přizvali děti ke společnému karaočení. Pro rozehřátí jsme vybrali Severní vítr a Holky z naší školky. S Monikou jsem si pěkně zazpívala, ale děti se moc nechytly. Nástrojů se tedy chopili Piosenki a děti trošku rozehřály před venkovním ohnivým žonglováním v podání Renči za zvuku bubnů. Pak jsme již byli jednou z tet ubytováni a část výpravy se odebrala zpět do Prahy...
Tentokrát v početnější sestavě jsme se vypravili na dvoudenní zájezd po krajích českých. A když říkám zájezd, pak vím, o čem mluvím, neb jsme všichni byli fascinovaní přírodou, jež se nám zračila cestou, byť jen skrze sklo našeho Múzáckého vozu. Kouzelné bylo i počasí, neb při cestě do Dlažkovic jsme projížděli deštěm a sněhovou kalamitou, která později nebyla nikde patrná.....všude se to jen zelenalo, slunce svítilo a my všichni jsme byli v dobré náladě...
Takhle roztančený dětský domov jsme ještě asi neviděli. Break dance mezi mladými frčí a zvláště pak, jedou-li s vámi na výjezd profesionální tanečníci Alfonso a Kkozi. Rozhodli jsme se, že se vydáme s break dancem do Horního Slavkova. Věděli jsme, že do domova někdy v říjnu přišla pozvánka na festival OUT of HOME, ale neměli jsme žádnou reakci. Protože je ale Horní Slavkov zařazený do múzáckého projektu Korálky dětem, chtěli jsme se tam trochu uvést a představit. Setkali jsme se s panem ředitelem Vidorem Mandelíkem, který je v domově krátkou dobu a jak sám potvrdil, pozvánka na festival se mu asi zaběhla někde v korespondenci...