Spolek Múzy dětem realizuje od jara 2003 víkendové celodenní výjezdy za dětmi do dětských domovů s umělci nejrůznějších zaměření. Formou hravých dílen zapojuje děti do různých akcí, které odhalují a podporují jejich talent a vlohy a rozšiřují jejich povědomí. Zároveň zvyšuje u sociálně hendikepovaných dětí sebevědomí a v důsledku snižuje riziko jejich sociálního vyloučení a konfliktů se zákonem.
V rámci ČR spolek Múzy dětem spolupracuje s více než 80 DD, DDŠ a DÚ ze všech14 krajů České republiky.
V posledních 9 letech je hlavní činností našeho spolku práce v rámci projektu PATRON, který partnersky realizujeme spolu s Ligou Otevřených Mužů i zlínskou ATMOSFÉRou.
Projekt běžící od roku 2013 dosud podpořil 146 mladých lidí (z toho 31 děvčat).
62 mladých lidí stále v projektu zůstává a schází se se svým patronem či patronkou (i některé z těchto vztahů trvají už více jak 2 roky.
Úspěšnost projektu činí 85 %, oproti běžné 30% úspěšnosti mladých při standardním odchodu z ústavní výchovy.
Na pomoc dospívajícím ze zařízení náhradní výchovy při přípravě na samostatný život je zaměřen i unikátní cyklus víkendových kurzů ŽIVOT NANEČISTO a projekt KORÁLKY DĚTEM.
Na medializaci problémů sociálně hendikepovaných dětí a jejich integraci jsou zaměřené tzv. doprovodné akce, kde se v rámci nejrůznějších her a soutěží děti seznamují s projektem ŽNN i spolu navzájem. Z nich jsou nejúspěšnější akce Na dračích lodích k létu a nejnověji i účast na Sametovém posvícení.
Nový katalog k aktuální aukční výstavě Múzy dětem v Portheimce i s dražební listinou je tady!
Můžete žasnout, vybírat, případně i zadávat telefonní objednávky s limitem ceny u Karla Navrátila na tel. 602 554 242!
Výtěžek aukce bude použit na spolufinancování projektů Múz dětem účinně pomáhajících dětem z dětských domovů.
Ke stažení:
Dobrý den,
Jmenuji se Tomáš Adamec a byl jsem u Vás v roce 2012 z DDŠ Býchory na všech 3 akcích Žiávot nanečisto. Můžu Vám říct,
že to je věc na kterou opravdu stále myslím a nejde na to zapomenout. Velice pěkné to bylo... :) Ted je mi 24let mám rodinu a 4 letou holčičku ...
Vím, že jste tam pro nás dělali pro každého cédéčko na památku ze všech akcí jak z Domácnosti, práce a taky A co dál... byl jsem na všech třech. Máte nějak zálohované tyto snímky či ne? Byl bych moc rád kdybych to mohl zase vidět a ukázat i mojí malé a manželce...
Děkuji za Vaší odpověď
S pozdravem
Tomáš Adamec
Do Dobřichovic jsme se vydali v sestavě ochuzené o čerstvě ochořelou Milli, ale protože i dětí tu bylo kvůli různým komplikacím jen pět,
vůbec naše personální ochuzení nevadilo. A návštěva se vydařila náramně.
Skvělé je to tu ostatně vždy, ale tentokrát jsme se mohli dětem věnovat mnohem víc individuálně, zapamatovat si jejich jména a víc si s nimi povídat.
Samozřejmě jsme o sto šest zpívali a hlavy si pod vedením Lenky lámali. Při písničkách se Projevila jako zdatná flétnistka vedoucí vychovatelka Lucie, jejíž bezchybnou hrou byly udiveny i zdejší děti.
Jako muzikant se projevil i Milan, o muzikantském univerzálovi Ivošovi nemluvě.
Všichni si pod vedením Darí a Milana vyráběli šperky, Bob a jeho štětce se vyřádili na nadšených dětech i na tváři jedné vychovatelky...
I děti z Unhoště se letos zúčastní Sametového posvícení a v rámci naší návštěvy jsme je chtěli s projektem trochu seznámit,
navnadit je a motivovat. Těch latentních účastníků tu ovšem nebylo mnoho. Zato byly všechny přítomné děti vstřícné,
většinou i natěšené, skvěle bubnovaly i zpívaly, jen s udržením pozornosti to bylo u některých dost složité.
Tentokrát došlo i na tradiční animaci “mezihorek” a jak dětští herci, tak do vody vhozená režisérka Milli byli náramní a užili si to i s námi, coby aktivním publikem, sborem a orchestrem. Tužili se také malí i velcí šperkaři.
Bob skoro nestíhal uspokojit zájem o face a handpainting, takže si přizval malé pomocnice. Marwan bubnoval a hrál i předzpěvoval, Ivoš s basou tvrdil muziku a Štěpán krom tanečních improvizací venku dohlížel na onglérské pokusy a učil zájemce chůzi na malých chůdách.
I v Unhošti jsme si to s dětmi užili, jen bylo znát, že zdejší objekt není pro dětský domov ideální a jeho nehostinné chodby a další prostory trendu rodinných skupin vstříc moc nejdou....
Do Nového Strašecí jezdíme dlouho /od r. 2003/ a rádi. Je to zařízení výjimečné v pozitivním směru a každá naše návštěva tento fakt potvrzuje.
Ani ta poslední nebyla výjimkou. Tedy až na technický problém s autem, který nás málem zabrzdil už při cestě tam.
Problém aspoň provizorně vyřešil geniální Ivoš, takže jsme nakonec dorazili jen s malým zpožděním.
Pozitivně lze vlastně vyložit i malý počet přítomných dětí, většina byla totiž mimo “děcák” ať už u biologických rodičů, nebo na různých sportovních a dalších akcích. Příjemně na nás zapůsobila i dvojice mladých vychovatelů, které si někteří z nás pletli s adolescenty v “ústavce”. Jejich věková blízkost s dětmi zřetelně zlepšuje zdejší atmosféru. Neslyšeli jsme žádný křik od vychovatelů k dětem, ani naopak.
Na naší straně byly dvě novinky. Premiéru s Múzami tu absolvoval Šimon Pěnkava, původně záskok za žonglérku Anežku, který je ovšem také skvělým tanečníkem a s dětmi komunikuje s empatií i fantazií...
Do Racku, kde jsme byli naposled na jaře, jsme se tentokrát vydali jen ve čtyřech, zato s nebývalou spoustou rytmických nástrojů
(djembe, cajonů a nejrůznějších perkusí). Hlavním účelem návštěvy totiž tentokrát byla část přípravy zdejších dětí na letošní průvod Prahou v rámci Sametového Posvíceni 17. listopadu.
Bubenický workshop provázela Paulova kouzla i pár obligátních písniček - dětmi tradičně vyžádané „mezihorky“, Krokodýl, Jdi mi z domu i Paulem animovaný hřbitovní morytát. Těžiště návštěvy ale bylo v seznamován dětí se základy bubnování. Obdivoval jsem jak si Martina a Jarda poradili s asi 30 energií překypujícími dětmi, převážně z prvního stupně. Najít systém jejich zklidnění mezi bubnováním nebylo jednoduché, ale oba lektoři z projektu Panda Banda to nakonec zvládli klidně a elegantně...