Takhle roztančený dětský domov jsme ještě asi neviděli. Break dance mezi mladými frčí a zvláště pak, jedou-li s vámi na výjezd profesionální tanečníci Alfonso a Kkozi. Rozhodli jsme se, že se vydáme s break dancem do Horního Slavkova. Věděli jsme, že do domova někdy v říjnu přišla pozvánka na festival OUT of HOME, ale neměli jsme žádnou reakci. Protože je ale Horní Slavkov zařazený do múzáckého projektu Korálky dětem, chtěli jsme se tam trochu uvést a představit. Setkali jsme se s panem ředitelem Vidorem Mandelíkem, který je v domově krátkou dobu a jak sám potvrdil, pozvánka na festival se mu asi zaběhla někde v korespondenci. Děti ihned přihlásil, a odvezli jsme si i znak – růžovo žlutou žirafu, kterou nakreslila Daniela a musíme jí pochválit. Věnovala se výtvoru celý den, a když jsme kolem půl šesté odjížděli, ještě vybarvovala poslední balónek. Žirafu můžete vidět na stránkách festivalu v sekci Fotogalerie.
Dětský domov v Horním Slavkově má taneční vlohy. Robin z časopisu Xstream krátce představil naší výpravu, následovalo skvělé trojčíslo našeho dvorního kouzelníka a po obědě se všichni nahrnuli do tělocvičny a tam až do pěti vydrželi. Nejdřív se naši breakaři ujali skupinky dětí, kteří se chtěli naučit zajímavé triky a pak následovala řada ukázek jak ze strany našich tanečníků, tak i ze strany dětí. Jejich breaková trenérka Lucka by z parketu bývala vůbec neslezla, ale měla na ruce sádru a s tím se zvláště ty obtížnější kousky těžko dělají. Fandila, radila, a když se nikdo nedíval, ukázala pár tanečních kreací, to aby se neřeklo. Zatímco vtipálek Tibor, který odchází z domova za pět měsíců a vydá se vlastní cestou, kreslil návrh na placku Out of Home, jeho velká kamarádka Eva se pochlubila tím, že píše do časopisu Zámeček. A protože hledáme pro festivalové zpravodajství novinářku, tak jsme si plácli. Eva bude publikovat u našeho mediálního partnera – v Deníku Šíp, své články a pokud se jí povede dobře a pan šéfredaktor bude spokojený, možná získá i nějakou tu pracovní smlouvu. Uvidíme a maximálně Evu podpoříme.
Zatímco se kouzelník pokoušel o breakové číslo na jedné ruce, našem Monika si vzala stranou menší dětí a společně se pokoušeli ztvárnit podobu tajemného skřítka Šušičíčka..Má na zadku jedno oko a vidí tak neposedné děti. Komu se poštěstí, může ho zahlédnout… Monika si s sebou odvážela krásné výtvory a určitě je v nebližších dnech schová pod kamen, aby si je skřítek mohl vyzvednout. Mezi tím jsme si odskočili za kouzelníkem, který kromě svého úniku z lana předvedl dětem také několik karetních triků.
Alfonso a Kkozi rozjeli s dětmi kolem třetí hodiny soutěž. Všichni povzbuzovali, tancovali proti sobě jednotlivci, každý měl ukázat, co v něm je, měl předvést ty nejlepší kousky a ještě si toho druhého – jen tak mimochodem – podat. Velmi atraktivní pro diváky a tato klání vzbuzovala nadšení a potlesk. Múzáci se shodli na tom, že jedním z nejlepších breakařů v domově je malý Kája, který brakoval neúnavně celý den. Všichni v něm viděli velký talent, který by se měl určitě rozvíjet, protože může jednou dobývat taneční scény. Vysokou známku poroty získal i Tomáš, který kromě toho, že půjčil svou šálu Tiborovi, aby mohl odhalit jedno z kouzelníkových kouzel, se také předvedl na parketu. Nad jeho kousky se rozplývala nejedna divačka. „Tomáš se mi líbí, ale neříkejte mu, že vám to pověděla já. On by se mi asi smál,“ okomentovala jeho vystoupení jedna z přihlížejících…Finále bylo velké. Ceny pěkné. Kromě batohů, triček a čokoládových kolekcí, které jsme dostali od deníku 24 hodin, dostali účastníci soutěže alba od kapely PSH, knížky a časopisy Xstream. Loučení bylo dlouhé a vlastně se nám nechtělo vůbec domů. Alfonso a Kkozi slíbili, že do domova ještě před festivalem zajedou..Všem dětem i tetám bychom chtěli poděkovat, protože to byla skvělá neděle a doufáme, že se brzy uvidíme.
Pozdrav od unaveného Šušišíčka!!!
Děcka, jsem úplně grogy, ale stálo to za to. Domluvil jsem se s kamarádkou Monikou, že se i přes ty protivný neštovice vydám za dětma do Horního Slavkova. Chtěl jsem jim alespoň zamávat. Skvělou pozorovatelnu jsem si tentokrát našel na protějším domě, byl kousek od dětského domova, sedl jsem si na šňůru s prádlem a čekal, co se bude dít. Byl to nářez, to vám teda povím. Paráda. S Múzákama totiž přijeli i dva break tanečníci. Ti vám ale uměli tančit, to byla krása. Měl jsem pocit, že víc než na nohou spíš pořád stojí na hlavě, nebo kdovínačem… A slavkovské děti všechny ty taneční kreace napodobovaly a fakt jim to i dost dobře šlo. Ke konci už tančili úplně všichni. Venku mi byla jednu chvíli hrozná zima, ale naštěstí mě zahřála radost z dalších obrázků, které pro mě děti nakreslily. Všem děkuji. Zdravím taky kouzelníka, který mě svým kouzlem zviditelnil i pro zlobivý děti. Úžasný taky bylo, jak jsme s dětma na sebe dlouho mávali a jak kouzelník kouzlil a jak kluci tančili a jak se Klára usmívala a Monika mi do pozorovatelny donesla čajíček a dokonce Robin s Terezou tančili a pan fotograf fotil a děti krásně zpívaly a zase tančily a kreslily a vůbec nezlobily. Děkuju za krásný den. Neštovice se pomalu ale jistě ode mě stěhují a já se těším na další výjezd do dětského domova. Tam už určitě budu moct děti osobně štípnout! Váš Šušišíček.
P.S.: Šušišíčkův dopis přepsala Monika Zaťková, kamarádka Šušišíčka.
Návštěvníci/účastníci: Paul Merild, Monika Zaťková, Klára – za Múzy; Robin, Tereza a fotograf Ruda – za Xstream; Alfonso a Kkozzi – profi tanečníci