uskutečněné akce

Už při přípravě se nám omlouvala paní ředitelka za to, že tentokrát nás nedokážou pozvat na oběd, protože vaří na skupinách strejdové a bylo by to na ně moc. Vlastně to pro nás byl dárek, protože jsme poobědvali na zahradě kamarádky a úžasné hudebnice Dáši Andrtové Voňkové. Návštěva byla oboustranně milá a místo komplikace jsme zažili velké potěšení.

Ale zpět do “děcáku”. Velká část dětí nás znala z předchozích návštěv a těšila se na nás i na některé konkrétní kousky. Neznali ale ještě Píďu ani Michala s jeho loutkové společníky. I jejich směrem tak tryskalo dětské nadšení.

Jako častí návštěvníci jsme byli připravení i na dost hroznou akustiku v jídelně, ale děti byly překvapivě tvárné, takže jsme je nemuseli přeřvávat a nárok na naše hlasivky byl celkem přiměřený. Protože s námi tentokrát byl Marwan, dozvěděli jsme se opět něco o svém původu. Všichni jsme byli původně stromy, já konkrétně borovice, Lenka třešeň, Marwan sám granátové jablko. A v této, původně dřevěné sestavě jsme roztočili osvědčený a oblíbený kolotoč písní, kouzel, dramatizací, pohádek, malování, bubnování, loutkových tanečků, chůdování a hlav lámání.

V Pyšelích jsme byli cca po dvanácté…ale možná naposled. Zdejší domov totiž čeká reorganizace a stěhování do jiných, menších objektů. Bude to pravděpodobně dětem ku prospěchu, protože stávající budova je pro domov rodinného typu nevhodná a nerekonstruovatelná, ale vzpomínat na ni a s ní spojenými zážitky budeme s nostalgií. Zažili jsme toho tady spoustu. Mj. jsme tady pasovali Ivana Trojana na patrona Múz dětem a těch silných zážitků by bylo na hodiny povídání.

To podstatné je ale právě to, co se týká dětí. A ty si opět naši návštěvu užily naplno. A vložili se naplno i do premiéry - dramatizace písničky Narodilo se štěně.
Tak ať se narodí k jejich prospěchu a radosti i nový domov a ať se v něm cítí volně a bezpečně

Principál Karel Navrátil

Návštěvníci/účastníci: Lenka, Bob, Marwan, Michal, Paul, Karel, Píďa, Pilda