uskutečněné akce

V dětském domově PEPA jsme už nebyli dlouho, takže nás tu leccos překvapilo. Zmizelo hřiště za bránou, z útulného obýváku, kde jsme s dětmi nejvíc řádívali, se stala ředitelna (už bývalého ředitele) a z akusticky příšerné „hudebny“ se stala takřka ideální společenská místnost, kde jsme našli prostory pro vše, co jsme s dětmi podnikali. Zbytek dětského domova, zejména horní patro, vychovatelé malovali, takže s námi a dětmi zůstala jen paní asistentka. Přes práci s výmalbou se tu ale o naše pohoštění postarali příkladně. Bob zas prováděl výmalbu na dětských tvářích a pažích, Darí s Milanem z dětí na chvíli udělali nadšené šperkaře, Paul kouzlil až se z něj kouřilo a Lenka střídala role hlavolamové lektorky s režisérkou obligátních animovaných Mezihorek, tentokrát s Bobem v roli Aničky. Já hlavně hrál a zpíval, ale také jsem se proměnil ve vrzající dveře v morytátu o hyenách. Píďa se pak oddávala a poddávala všeobecnému hlazení a drbání. I do divadla se občas zapojila. Dětí bylo pravda jen sedm, takže to s námi bylo fifty fifty, ale vlastně to nebylo na škodu a mohli jsme se jim věnovat individuálněji, než když jich je třeba třicet. V Lazci jsme si to všichni užili a jen doufám, že při příští návštěvě už bude všechno zabydlené, a i personálně usazené.

Principál Karel Navrátil

Návštěvníci/účastníci: Bob, Darí, Lenka Olivie, Paul Merild, Milan, Pilda, Karel a Píďa