uskutečněné akce

Přestavlky opět nedělní: Včera do Kralup jsme jeli po 14 letech, do DD Přestavlky přesně po týdnu. Tentokrát ovšem ne kvůli plyšákům pro indické děti a programu Patron, ale splnit múzácký slib návštěvy s plnou parádou. Sobotní sestavu jsme obměnili i rozšířili: Dětmi milovaného rušiče Františka vystřídal krotitel hadů a tónů Marwan a přibyla žonglérka Anežka. Scénář byl podobný jako včera, jen dětí bylo skoro 3x tolik a počasí nám tentokrát přálo.

Přivítání bylo víc než vřelé jak ze strany “tet”, tak od dětí, které se tu na nás už týden těšily. V akusticky nic moc sále (po vítacím kafi s bábovkou od tety Jany) uváděl a všechny múzáky ulítle představoval Marwan. Ta ulítlost se už netýkala kolotoče ukázek toho, s čím jsme za dětmi přijeli. Děti sice trochu připomínaly dračí potěr, ale šly nám ve všem naproti. Jen pár zdejších puberťáků se nám tentokrát zapojit moc nedařilo. Snad proto, že mrňata vervně vyžadovala většinu naší pozornosti.

Sbor při Krokodýlovi byl přiměřeně rámusivý, oči u kouzel všem padaly z důlků, hadi Marwana pronásledovali čile, byť ho musela uštknout naše Lenka. Anežčino umění s míčky všechny navnadilo na odpolední žonglérskou dílnu, písničky tvrzené Ivošovou basou měly správný říz a přes divokost nejmenších fungoval pěkně i Paulův morytát o hřbitovním lupiči a hyenách, v němž se jako lupič osvědčila jedna z „tet“.

Následoval skvělý oběd, já si po něm vyzvedl 4 vyplněné přihlášky do Patrona, pohovořil s další patronskou adeptkou … a už v sále začal odpolední program. Po porci Kouzel, nácviku Mezihorek a Marwanově úspěšném předzpívaní Vesnické romance Jiřího Suchého jsme šli řádit ven.

Bob sice s barvami zaujal strategické místo v přízemním domečku, kde bydlí osamostatňující se dorost, ale my ostatní jsme holdovali slunci v krásném prostředí nádvoří a zámeckého parku. Lenka s hlavolamy a origami přímo před domečkem, kousek od ní Anežka s žonglovátky, na stejném trávníku, ale v bezpečné vzdálenosti Paul s bičem a koženým kloboukem, který fungoval nejen jako kostýmní prvek, ale bránil tomu, aby se s bičem zápolící sami nesešlehali.

V parku mezi mohutnými stromy byl bubenický ráj. Kraloval mu Marwan, ale s banjem mu sekundoval Ivoš a tahle premiérová kombinace se náramně osvědčila. S banjem se dalo i zpívat a u bubnů tak vydrželi i ti, jimž to zpočátku moc nešlo.

Ideální počasí i prostředí nám přály, jen jsme museli dávat pozor, aby si divoká a divočící drobotina neublížila. Kvůli tomu jsme pro jistotu nechali v autě odpočívat woodkopfová prkna.

Před odjezdem jsme se vrátili do sálu na poslední porci kouzel s následnou inscenací Mezihorek a po radostném i vřelém loučení s pomalovanými a rozjuchanými dětmi jsme unavení, ale nadmíru spokojení vyrazili zpět do Prahy.

Principál Karel Navrátil

Návštěvníci/účastníci: Anežka Houhová, Bob Hochman, Ivoš Procházka, Lenka Olivie Laštovičková, Marwan Alsolaiman a Paul Merild