uskutečněné akce

V Kralupech jsme činnost Múz v roce 2003 začínali, výjezd č. 1 směřoval právě sem a byli jsme tu s múzáky čtyřikrát. Pak nastala dlouhá pauza, spousta se toho změnilo jak ve zdejším dětském domově, tak v Múzách dětem a po nedávné návštěvě kvůli programu Patron jsme se domluvili, že obnovíme i tradici múzáckých múzických návštěv. Navíc jsme spojili návrat po letech i s projektem Děti pomáhají dětem.

Přijelo nás v dešti 6, dětí bylo 12, ty větší chyběly. Zřejmě si tu mysleli, že máme program jen pro děti malé. Není ostatně divu, předem domluvené darování plyšáků indickým dětem takovou představu trochu evokuje. Déšť nám sice znemožnil vytáhnout woodkopfová prkna, žonglovátka i bič Indiana Jonese, ale děti tím nijak netrpěly. Ostatně jak známo co oči nevidí, srdce nebolí.

Při představování v klubovně jsme si říkali, že tu práce s dětmi bude tvrdý oříšek, zvlášť proto, že rušič múzák František prcky hned provokoval k řádění, takže i kouzelník Paul disponující hlasem mocným měl potíže s jejich nesoustředěností. Během dne se ale František i malí hyperaktivní neposedové zklidnili a všichni jsme si společný den užívali měrou vrchovatou.

Skladba dopoledního programu byla osvědčená: zpěv střídala kouzla, dramatizovaný morytát a tanec. Ten nám ochotně předvedly místní malé, ale skvělé tanečnice.

Po společném obědě došlo na plyšáky a dopisy indickým dětem. Do pomoci s psaním se zapojili všichni múzáci, samozřejmě podle svých znalostí angličtiny, ale nadšení a chuť udělat radost dětem na druhém konci světa ovládly nás všechny.

Po dopsání dopisů a domalování srdíček pro děti z indických sirotčinců jsme ještě nacvičili dramatizaci “Mezihorek” a pak se rozdělili, a dětem nabídli čtyři dílny. Já bubenickou skoro pod střechou, pode mnou Bob s barvami proměňoval děti i obě “tety” v pohádkové bytosti či účastníky karnevalu a dole v klubovně si mohly děti hlavy lámat s hlavolamy, nebo zkoušet origami s Lenkou Olivií a František s Ivošem hráli písničky na přání a učili děti základům hry na kytaru a na basu.

Sluníčko vysvitlo příliš pozdě, takže jsme poslednímu společnému múzování holdovali opět v klubovně. Šlo o další porci Paulových zázraků, perfektní představení Mezihorek a náramně pěkně zdejšími děvčaty zazpívané písničky. Jedna o Stromech z dílny Svěrák Uhlíř a jedna lidovka. Pak už nastalo loučení se slibem, že se sem vrátíme napřesrok, a ne až po letech.

Principál Karel Navrátil

Návštěvníci/účastníci: Anežka Houhová, Bob Hochman, Ivoš Procházka, , Lenka Olivie Laštovičková, Marwan Alsolaiman a Paul Merild