uskutečněné akce

Rok před jeho 70. výročím založení jsme si v potštejnském DD dali generálku na velké oslavy. Byl to náš jubilejní desátý výjezd do Potštejna a opět se vydařil… no náramně!

Všechny nervy beroucí problémy jsme si odbyli při přípravách (dlouho nejistá doprava + odpadající účastnice) a cestou (nekonečné kolony a čekání na nečekaných semaforech).

Od pátečního příjezdu až do nedělního návratu už bylo vše lepší, než jsme čekali: Po vřelém přivítání “tetou”, (rozuměj ředitelkou) Kateřinou a obhlídkou ubytování následovalo obligátní vzájemné představování. Bylo třeba, protože naši poslední návštěvu pamatovaly jen 2 ze stávajících 13 současných obyvatel domova. Po dlouhé době s námi opět jel František, který svou neřízenou spontaneitou sice trochu rozbil Marwanovu mystifikační předehru, ale zároveň jí děti rychle zbavil ostychu. Ač ještě bez kouzelníka (dorazil až v sobotu), zaujali a rozparádili jsme děti písničkami a povídáním tak, že jsem musel v půl desáté radovánky ukončit trochu násilně. Dílem kvůli venčení Čikity, která měla u dětí jako obvykle velký úspěch, dílem abychom „nevystříleli prach“ předčasně. Protože se místní malí muzikanti, jichž tu bylo o hodně víc, než je v současné době v “děcácích” běžné, trochu styděli, slíbili jsme si, že Gita, Pavel, Honza i Tomášek nám předvedou co umí a zajamují si s námi hned po snídaní. Večer jsme zakončili, jak se na kočující kumštýře sluší družně ve zdejším pivovaru Clock.

Ráno jsme se sešli, jak domluveno, hned po deváté, nacvičili jsme včera s vervou a skvělým sborem zpívané “Mezihorky” a i v nich se ukázaly nevšední múzické schopnosti dětí i ochota nám ve všem jít hladově vstříc. Překvapivě tu nebyl ani jeden zpruzelý puberťák, takže jsme si všechno a všichni užívali naplno! František se osvědčil jako skvělý lektor hry na kytaru a v Pavlovi, Honzovi i Gitě měl pozorné, a navíc schopné žáky. Do bubnování s Marvanem se zapojily jak všechny děti, tak některé “tety” a i pod Bobovými štětci docházelo k proměně v pohádkové bytosti u děti i u rozzářených „tet“.

Velký rozruch samozřejmě vyvolal příchod múzího dvorního kouzelníka Paula, přesněji jeho čarodějná exhibice, nad níž zůstává bez výjimek rozum stát dětem i dospělým. Řadili jsme do oběda i po něm, ale to už na dveře ťukala odpolední pouť, jíž se aktivně z múzáků zúčastnil jen Paul, který měl na pingpongovém stole stanoviště hlavolamů, a navíc si vyzkoušel i chůzi na chůdách. Pouť byla skromnou, ale pro děti atraktivní generálkou na oslavu 70 let od založení zdejšího DD chystanou napřesrok. Samozřejmě i s námi  Soutěžilo se v několika disciplínách, za jejichž úspěšné zvládnutí dostávaly děti “penízky”, aby si mohly nakoupit ve stánku s atraktivním “zbožím”. Strejda, zdejší exúdržbář, jehož známe od první návštěvy před 18 lety stejně jako Kateřinu (paní ředitelku), opékal vepřovou kýtu, griloval kuřecí řízky a zeleninu, k dispozici byly i různé sladké laskominy a můj jmenovec barista Karel /absolvent zdejšího DD/ nabízel nejen skvělou kávu, ale i excelentní nealkoholické mojito. Prostě paráda! Pouť zakončilo divadlo, ale to už jsme neviděli, neb jsme se chystali na večerní koncert, který jsme měli s Hazukou a múzáky jako hosty v restauraci Pod Lipami. I tam dorazila Bobem ozvláštněná Kateřina a dle ní i všeho nadšeného publika se také koncert vydařil. Zkrátka a dobře: Potštejn je pro nás místo zaslíbené a už se moc těšíme na další návštěvu. A za vše velikánské diky!!!

Nezapomeňte si přečíst také Reakci na naši návštěvu DD Potštejn od Kateřiny Süsserové