uskutečněné akce

Múzy vyhrály nad místními fotbalisty v Deštné 5:3.

A jaksepatří si to všichni užili. Musíme ovšem přiznat, že nebýt místního skvělého brankáře Martina, který se předurčil k hostování v múzím týmu už tím, že nás přivítal v múzáckém tričku, dostali bychom asi nářez my. Naše děvy Terezka a Alžběta totiž sice hrály s vervou, ale velmi často v poslední chvíli před míčem uhýbaly a do této činnosti vkládaly i své taneční umění a půvab. Nejobětavějším hráčem se ukázal být Miguel, který padal obětavě do ran domácích hráčů a vstřelil navíc dva góly, stejně jako neúnavný a výhry chtivý Adam. Pátý gól přidal náš novic Martin. Tohle vše se ale odehrálo až uprostřed odpoledne.

Začali jsme ve známé herně v prvním patře, přesněji – začaly děvčata Alžběta s Terezkou. Mezitím Krakonoš s Bengas připravovali aparaturu v tělocvičně, postupně se dětem představil Adam, připomněli jsme písničku Mezi horami, Karel přečetl první ze dvou afrických pohádek, Alžběta sestavila z dětí velký sbor, s nímž nazkoušela africkou písničku, v níž jsme všichni vystřídali jednotlivé party…no a v rámci představování přišly na řadu i Dixina a v tělocvičně i první várka písniček BENGAS.

Po skvělém obědě jsme si prohlédli byty dětí, pak Alžběta přečetla další z pohádek k dramatizaci, děti si vybrali tu o Hyeně a zajíci, ale v přívalu různých dění nakonec na vlastní dramatizaci nedošlo. K dalším činnostem jsme se odebrali ven. Dixina nosila a přetahovala se o klacíčky jako divá, občas se někdo natáhl skrz plot pro zdravého hřiba, skvělou žonglérskou sestavu předvedl za nadšeného potlesku přihlížejících Adam. Jako nadaní bubeníci si počínali Patrik a nejstarší z místních Martin, jejich bubnování využily i Terezka s Alžbětou, když rozjely „střílení“ a pak tanec v kruhu, jichž se zúčastnili Jára, Matěj, Vašek, Roman, Maruška, Lenka, Lucka Ondra, ale taky teta Radka a náš novic Martin.

Následovalo fotbalové utkání, které jsem přiblížil už v úvodu. Vzhledem k tomu, že oba týmy braly měření sil vážně, nedostalo se na připravená střídání, tým domácích tvořili Patrik, Filip, dva Martinové a Ondra.

Ovšem ani ti, na které se nedostalo při fotbalovém klání, nepřišli zkrátka. V tělocvičně, do níž nás zahnal déšť, nám předvedli ptačí taneček Vašek, Roman, Matěj, Jirka, Dáša a Maruška a teta Petra. Básničku o slzičce nám přečetla Janička a při skvělých písních BENGAS si řada dětí i návštěvníků zatancovala.

Během hraní přišla skupina amerických studentů, které sem už skoro deset let vozí pan Zemánek. Při téhle příležitosti jsme jim s dětmi předvedli nacvičenou dramatizaci písně Mezi horami. Všichni herci, od hor v podání Martinů, přes nadšeného jelínka Romana, trochu ztrémovanou lipku Denisu, hrobníka Tomáše, dvojitý kříž v podání Járy a Lucky až po hlavní postavy Lenčinu Aničku a Patrikova Janíčka, zkrátka všichni předvedli skvělé herecké kreace a sklidili zasloužený potlesk přímo po představení i při následné „děkovačce“.

Do našeho odjezdu ještě zahráli a zazpívali několik písní Bengas, několikrát se ovšem stali doprovodnou kapelou místních zpěváků Jirky, Míši, Vojty, Tomáše a Patrika.

Bohužel jsme nemohli přijmout pozvání na společné opékání buřtů a zpěv u ohníčku, takže jsme se po dlouhém loučení neradi rozhoupali k návratu do Prahy.

Doufáme, že zdejší děti třeba přijedou na Dračí lodě, někdo z nich možná zavítá na náš letní tábor a třeba se setkáme i na některé z podzimních kurzů Života nanečisto.

Od poslední návštěvy tu proběhla velká řada změn k lepšímu a my už se teď těšíme na návrat!

Principál Múz Karel

Návštěvníci/účastníci: Alžběta Kostrhunová, Terezka Indráková, Adam Jarchovský, BENGAS (Miguel, Martin, Zdeněk), Martin Krotký, Karel Navrátil + Dixi; Jarda Krakonoš Bureš