uskutečněné akce

„Po velké bitvě vyhráli místní fotbalisté 4:2. Byl to zčásti výsledek nasazení a sehranosti místních, zčásti následek malé produktivity střelců hostí.“ Ptáte se kdo s kým hrál? Zápas DD Pyšely proti o.s. Múzy dětem byl zakončením nádherného a zážitky nabitého dne, který jsme strávili s dětmi a tetami.

Ale zpět k fotbalu: Na straně Múz bojovali jako lvi a lvice flétnistka Bára, cellistka Alice nalíčená jako sova, bubeník a zvukař Mareček, ve společenském oblečený kouzelník Paul, i s míčem žonglující Adam, kterému ve fotbalovém žonglování nezůstával nic dlužen bubeník, zpěvák a sbormistr Jacques. Tým doplňovala trojice Trojanů. Nejmenší na hřišti synové Josef a František a obětavý, jako africký vypravěč nalíčený novopečený patron Múz Ivan Trojan. Opakuji, že přes všechno úsilí, obětavost a nasazení jsme byli poraženi. Ono ale ani tady, ani v celém dni o žádné soupeření vlastně nešlo.

Od začátku, kdy nám místní velcí kluci pomáhali s nošením aparatury, přes společné divadelničení, muzicírování, žonglování, kouzlení a další múzické řádění až po nejrůznější překvapení a jmenování Ivana Trojana patronem Múz jsme všichni zažívali a sdíleli nehasnoucí ohňostroj radosti.

Zdejší dětský domov se za tu dobu, kdy ho navštěvujeme, hodně změnil k lepšímu, máme tu spoustu známých, kteří se zúčastňují i dalších našich akcí v čele s projektem Život nanečisto. Dvě z místních absolventů celého cyklu ŽNN mne tu dokonce prosily, jestli bychom nemohli připravit nějaký „pokračovací kurz“ pro ty, kdo už vše absolvovali, ale rádi by se v přípravě na samostatný život dále zdokonalovali. I touto cestou slibuju, že se jejich přáním budeme důkladně zabývat.

Vraťme se ale k sobotnímu „múzování“ do Pyšel. Po bubenickém entré nás Jacques naučil píseň o vyhánění sovy. Bob pak namaloval Alici coby sovu a okamžitě měl řadu adeptů (no, spíš adeptek) na další face paintingové kreace (facepainting = malování na obličej).

Ivan Trojan pak postupně přečetl tři africké pohádky, z nichž si měly děti vybrat jednu, kterou po obědě zahrají. Mezi pohádky harmonicky zapadlo Adamova ochutnávka žonglování, další africká písnička „Tambolaka na mokili…“, několik magických „zázraků“ v podání dvorního čaroděje Múz Paula a po hlasování došlo i na Písně Fénixu a ukázku mistrovského umění Ivana Trojana ve hře na bezdotykový hudební nástroj Teremin. Ivan předvedl nástroj jako interpret písničky Ach synku synku, jako nástroj alternativní kapely Plastic People Of The Universe, pak zahrál pro starší z přítomných Podmoskevské večery a skončil naší hymnou, při které všichni (postupně) vstali, jak hymně náleží.

Reportér mf Dnes se dožadoval inzerovaného jmenování Ivana Trojana patronem, ale musel si trochu počkat. Před tím jsme totiž obědvali, nechali trochu slehnout potravu ducha i těla. …a pak přišlo překvapení v podobě magického rituálu, při němž byl Ivan Trojan jmenován patronem Múz. Kouzelník Ivana oblékl do saka, kterým protáhl dvě lana, těmi lany k němu navíc připoutal Lenku Vopelkovou, ztělesňující múzu. O Ivana se pak přetahoval sponzor Petr Vopelka, ztělesňující dravé podnikatele a principál Múz Karel, který představoval senzacechtivé novináře. Lana však jako zázrakem povolila a múza Lenka přivedla Ivana dopředu k dětem. Oba přetahující se splakali nad výdělkem. Následovalo předání jmenovacího dekretu, květin a múzické taštičky, Ivan se také převlékl do trička Múz…a pokračovali jsme v múzické krasojízdě. A byla to smršť ještě větší než dopoledne. Mezi bubnováním a zpěvem Bob Hochman pomaloval budoucí aktéry pohádky o Slonovi, zajíci a hyeně, vzápětí se pod jeho rukama stal Ivan Trojan pestře pomalovaným africkým vypravěčem a navíc ho ještě principál „hodil do vody“ coby režiséra pohádky. I této role se Ivan zhostil mistrně, stejně jako místní herci (zajíc – Jára, slon – Martin, hyena – Dana a sloní příbuzenstvo – Lucie, Eva a Erička doplněné múzačkami Bárou a Alicí).

Po zasloužené děkovačce doprovázené bouřlivým potleskem následovalo další divadlo. Paul Merild v roli truvéra a režiséra v jedné osobě rozmístil po podlaze „mrtvoly“ Járu, Martina, Alexe, Mariana a další, do role vrzajících dveří obsadil tetu Táňu, z paní ředitelky Hany se stal lupič okrádající mrtvoly a ve své roli hyeny opět velmi úspěšně obstála Dana. Hyení maminku jí ztvárnila teta Květa. Její kreace byla stejně dobrá jako „štrůdl“, nad kterým jsme se všichni rozplývali.

Po zopakování „Tambolaka" jsme se přesunuli do tělocvičny, kde něco písní zahrál Fénix, do bubenického improvizovaného koncertu zazářil žonglér Adam a pak se adepti hry na teremin a žonglování pustili do řádění se zvuky a žonglérským náčiním. V jídelně Mezitím Bob zkrášloval další zájemce…a pak už došlo na fotbal. Jacques si musel půjčit kopačky- a výsledek už znáte. Dlužím už jen sestavu místních. Porazili nás Vašek, Michal, Ondra, Alex, Honza a Marian.

Nakonec jsme ale zvítězili všichni. Jestli jsme v Pyšelích nechali aspoň zpola tolik radosti, jako jsme si odtud odváželi, je to fajn.

Díky za Vše a snad brzo nashledanou!

Principál Múz Karel

Kromě fotografií na našich stránkách naleznete další na těchto adresách:
Lenka Šindelářová: shileena.rajce.idnes.cz
Ivoš Procházka: www.hvar.komerce.cz

Návštěvníci/účastníci: Alice Kodýtková; Bára Prokopová; Maruška Zicháčková; Lenka Šindelářová; Ivan, František a Josef Trojanovi; Bob Hochman; Jacques Moliba; Adam Jarchovský; Paul Merild; Karel Navrátil + Dixi; Ivo Procházka; Petr a Lenka Vopelkovi; Marek Landštof