uskutečněné akce

Na třídenní putování do jižních Čech jsme se vydali se zpožděním, které způsobil kouzelník nasednuvší do jiné tramvaje. Přesto jsme do Písku k právě zkolaudované budově zrekonstruovaného DD dorazili podle plánu a dřevem vonící komplex nás uchvátil. Čtyři krásně vybavené byty, malý byt na půl cesty, místo půdy společenské prostory, prostor pro výtvarnou a keramickou dílnu bytelný, ale krásný dřevěný nábytek - prostě prostor vhodný pro život. Děti se sem nastěhují poslední den prázdnin.

Ke konci prohlídky nám doslova do náruče skočila Františkova favoritka Adélka, kterou jsme pak vzali sebou do prozatímního domova dětí v penzionu v Pasekách. Tam už na nás čekalo asi 16 dětí, jejich počet se ovšem v průběhu našeho pobytu dost ztenčoval. Při příjezdu tu ovšem ještě byl Marian s nímž rozjel Karel na dvoře bubenický dialog.

Pak nastoupila mezinárodní kapela Blues Mothers, která děti roztančila a roztleskala, v hale, kde rozbitý vodovod vytvářel malá jezera se pustil Paul Merild do kouzel, jež jako obvykle vyvolávala v přítomných úžas a nedůvěru ve vlastní smysly.

V klubovně se mezitím secvičovala jazzová dvojice Jana Fabiánová a Jiří Prokop Zicháček, ale ještě před jejich vystoupením jsme se rozloučili s velkými kluky odjíždějícími do Písku pomáhat při zabydlování nové budovy.

Na dvoře se pak rozpoutala další bujará veselice s tancem, stěhováním králíka a řáděním obou malých Honzíků. Ten místní je skvělý tanečník a umí se vlichotit do přízně a do náruče kohokoli. Náš Honzík Procházka za ním ovšem v ničem nezaostával, a zahanbit se nenechali ani Radek, Adélka, Verča a Pepa.

Při poslechu jazzových standardů v klubovně vypadlo v Verči obdivné: „Jana je ale opravdová zpěvačka že jo Kájo?“ Velkého Karla si totiž vybrala jako favorita a v jeho náruči se zjevně cítila bezpečně. Na kytaru ji ovšem několikrát vyžádanou písničku Mezi horami naučil František a Verča projevila takový talent, že jí zřejmě nějakou kytarou obdaříme.

Po návratu na dvůr jsme si s vervou dali kolový tanec na židovskou svatební Hava nagila, který si děti také velmi dobře pamatovaly z našich minulých návštěv.

I tady vychovatelé ve víru kolaudačních obav zapomněli na oběd pro múzáky, ale opulentní hostina z chlebíčků dortíků a kávy podávaná na dvoře to bohatě napravila. I o tyto lahody jsme se podělili s dětmi.

Pak už přišlo házení míčem, pár závěrečných písniček od Blues Mothers a v nejlepším, někdy kolem 16.30 bouřlivé a radostné loučení s vidinou příštích setkání.

Návštěvníci/účastníci: Jana Fabiánová + Uschi, Marcel Derungs, Standa Derungs, František Kostlán, Paul Merild, Karel Navrátil + Dixi, Ivoš Procházka, Matěj Ptaszek, Jirka Prokop Zicháček; Jaroslav Krakonoš Bureš (řidič, kameraman), Eva a Honzík Procházkovi, Štěpán Bureš