uskutečněné akce

Nové Strašecí je pro nás trochu tajemné. Se zdejšími dětmi totiž působí mimo rámec činnosti Múz naše skoro nejstabilnější spolupracovnice Věrka Slunéčková. Byla s nimi totiž opakovaně ve francouzském Audabiacu, kde s nimi nacvičovala různé básnické a dramatické útvary. Možná i proto jsme sem jeli bez bloudění a náš brzký příjezd trochu popletl vychovatele Járu. Po vřelém uvítání asi 15 dětmi a oběma vychovateli jsme se rádi nechali provést po čerstvě zrekonstruovaném domě. Vše působilo pěkně, ale zatím trochu nezabydleně, syrově.

Múzování začalo v přízemní klubovně, tři písničky zahráli akusticky Bengas a Věrka přidala jednu o cikány ukradené Moldavance.

Při následující kouzelníkově magické sérii ochotně asistovali v rolích pomocných čarodějů Terezka, Šárka, Soňa a Lukáš.

Pak už přišla na řadu Renata se svými žonglérskými kouzly, tentokrát se do nich ještě děti nezapojovali.

Protože svítilo slunce, vydali jsme se na procházku pod záminkou venčení psů. Ti se mimochodem ve sněhu také pěkně producírovali a nás nadchl svah na bobování, který nám děti ukázaly.

Obědvali jsem tak, jak to je pro múzování ideální společně s dětmi a Věrka získala v příběhu obědy hlavní představitele pro odpolední pohádku o líném zajíci. Role zajíce se ujal Matěj a David se svolil stát králem lvem. A po obědě se jimi také staly. Zvlášť Matěj zvládl dokonala vykreslit podobu prolhaného a vyčůraného zajíce. V dalších rolích jim sekundovali antilopa Šárka, malá gazela Jitka, a rosnička Tereza.

Při další sérii písní Bengas kupodivu tančí jen Věrka s Terezkou, ostatní děti jakoby se před sebou vzájemně styděly. A při tom bylo jasně vidět jak s nimi žhavé rytmy šijí. Jejich škoda. Možná že naoko přezíravost a nepředstíraný ostych větších dětí pramenil z jejich velké koncentrace. Mrňousků tu mají nedostatek a když vládne puberta…

K písničkám Bengas se postupně přidávalo - teď už společné - žonglování, takže při průběhu dvou zajímavých programů současně už neměli velcí chuť na návrat do světa pohádek. Zato Lukáš, Terezka a malá Jitka si s Věrkou přehráli celý náš scénář pohádek a povídek Miloše Macourka. No a pak už bylo další venčení psů záminkou k velkému sáňkování a bobování, po kterém nám velmi přišlo k duhu pozvání na svačinu.

Před odjezdem jsme ještě chvíli neúspěšně hledali Vojtovo ztracené vodítko a po Věrčině rezignaci už bylo místo jen pro loučení úsměvy a mávání.

Návštěvníci/účastníci: Věra Slunéčková + Vojta, Renata Němečková + Žoli, BENGAS (Miguel, Martin, Radek, Robert), Paul Merild; Jaroslav Krakonoš Bureš