uskutečněné akce

Do Solenic jsme tentokrát vyrazili na objednávku ředitelky Olgy Vernerové jako osvědčené obohacení programu slavnosti u příležitosti 45. výročí založení zdejšího DD. Sestava složená z žongléra Honzy, tanečníků Šahena a druhého Jana, body paintera Boba a mne s Jarkou Krakonošem coby woodkopfových lektorů dorazila na místo časně odpoledne, právě včas, aby shlédla bubenické číslo místních dětí, které nás překvapily i hrou na tibetské mísy.

Hned po příjezdu nás obklopila řada dětí v rolích přeochotných číšníků a číšnic, nabízejících nám jídlo a pití. Vše mimochodem skvělé, jak už jsme z návštěv Solenic zvyklí. -) Hlásila se k nám jak místní literátka Eliška, tak veleúspěšný rapper Jakub, ale také řada dalších dětí a tentokrát i bývalých klientů domova, kteří sem přišlki na návštěvu se svými partnery, případně i vlastními ratolestmi.

Jakub se svým kolegou předvedli, proč získali vavříny na rappových soutěžích, např. v =Ústí nad Labem a pak už jsme přišli ke slovu my.

Tanečníci vyvolali obdivné hučení a jásot svými tanečními kreacemi, Bob, kterého tu už znali měl kolem sebe za chvilku frontu modelek a modelů a nouzi o zájemce neměl ani žonglér Honza. S prkny jsme se také vyřádili do sytosti. Tentokrát nebudu uvádět všechny aktéry jmény, ale dvě si přece jen neodpustím. David se ukázal jako náramně talentovaný a náruživý kebuláč, takže jsme se domluvili s ředitelkou Olgou a ta dá u truhláře udělat regulérní woodkopfová prkna, aby tu mohli cvičit a na připravovaných woodkopfových kláních sbírat vavříny.

Další jméno patří k tanci, u něhož musím zmínit Romana, To je talentovaný tanečník, kterému tlaskali i oba naši streetdancoví lektoři. Lekce tance, původně plánovaná do jídelny, nebo obýváku v prvním patře se nakonec odehrávala také venku na zámkové dlažbě, takže jsme byli všichni společně v jednom prostoru a v krásném společenství zábavy, radosti a veselí. To dokreslovaly nejen kouzelné Bobovy štětce, ale také vůně grilovaných kuřátek, rytmická hudba a smích.

Odjížděli jsme kolem půl šesté, překvapeni, jak nám tu určený čas uběhl a moc neradi, ale s vědomím, že veselí v Solenicích nekončí a že je tam všem pořád tak fajn, jako když jsme tam s nimi byli i my.

Díky za pozvání a ať vám ta radost a pocit pospolitosti vydrží!

Za všechny múzáky
Karel, múzí principál

Návštěvníci/účastníci: Bob Hochman, Honza Hárovník, Honza Hlaváček, Karel Navrátil, Šahen Chačatrjan, Jarda Krakonoš Bureš