Do Žatce jsme se vraceli téměř po dvou a půl letech a návrat provázelo bloudění. Nejdřív nás vzal Krakonoš severní cestou, takže jsme si zajeli asi 40 km…, ale zase jsme viděli Říp s čepicí mraků – jedinečná podívaná. Druhou část bloudění způsobilo to, že se zdejší DD přestěhoval do jiné, prostornější a mnohem kvalitnější budovy…a my hledali původní starobylou vilu. Nakonec jsme ale cíl úspěšně našli a po prohlídce krásné a rozlehlé budovy s mnoha přívětivými byty pro jednotlivé „rodinky“ jsme si vybrali pro múzování rozlehlý podkrovní obývák 5. skupiny, jídelnu a pokud počasí bude přát i dvůr (pro zápolení s prkny a žonglování).
V podkrovním obýváku jsme se krátce představili. Jako obvykle sklidili největší ovace oba žongléři a kouzelník, ale vděčně reagovaly děti i na africké pohádky v podání Dany a Karla, na arabskou muziku v podání Marwana a Mouina, ale i na nabídku woodkopfu. Na ten se dostalo ještě před obědem, kdy se na chvilku přestala ždímat zamračená obloha. Děti byly před prkny trochu rozpačité, ale když jsme jim předvedli zápolení s fošnami na hlavě, začaly to statečně zkoušet… a neodolaly ani některé tety. Na chvíli se stali kebuláči a kebulačkami oba Patrikové, Martina, Ivana, Míra, Aneta, Kamil, Denis, Vládik, 2 Martinové a teta Valerie.
Oběd jsme tentokrát s dětmi neabsolvovali (neohlásili jsme se včas, aby s námi mohli počítat), ale hned poté co děti dojedly ve svých bytech (a my u LIDLU) jsme pokračovali ve společném múzování.
S kouzelníkem v jeho třífázovém účinkování spolupracovali dva Martinové, Denis,Věrka, Karolínka,Vojta,Marcel, teta Jarka a Radek.
Bubenická dílna tentokrát moc dlouho netrvala – byli jsme trochu v časovém presu, ale adeptů tu také nebylo málo. Bubny si postupně vyzkoušeli Robin, Patrik, Ivana, Martina, Vojta, Vláďa, Věrka, opět oba Martinové, Dan, Natálie, Anetka, Vaneska, David a Dominik.
Marwan s arabskou flétnou si zahrál na zaklínače hadů. Hady, kteří dostali za své taneční kreace sladkou odměnu, více méně úspěšně ztvárnili Kamil a Martin.
Kouzelník se pro děti překvapivě chopil i kytary a dětem trochu falešně zapěl starodávnou kramářskou píseň o okrádači mrtvol a hyenách. Děti podle jeho pokynů tenhle morbidní horor s nadšením zahrály. Konkrétně to byli David, Dominik, Věra, Marcel, Anetka a teta Lenka, ale rolí mrtvol se ujaly ještě další herci.
Do obdivování umění obou žonglérů, ale i do žonglování se nakonec zapojili všichni…a stejně tak tomu bylo i u Boba, kterému málem pod náporem adeptů na pomalování upadly ruce a došly barvy. Zvládal to ale statečně. Jenže když Boba políbí múza, neví kdy přestat a tady mu zřejmě dala pořádnou pusu, takže jsme málem nedovezli Marwana včas na večerní představení jeho kapely v Městské knihovně. To ale odbíhám.
Přednost při malování měly děti, které se chystaly na nedělní návštěvu muzikálu Drákula a Bobovo líčení jim určitě i v hledišti zajistilo patřičnou pozornost.
Dana Vacková ještě dětem dala malou lekci řeči těla a i tady se ukázalo, že zdejší děti jsou velmi bystré a talentované.
Totéž ukázali i při společném zpěvu arabsko české písničky, které pracovně říkáme „Mléko ode krávy“. K našemu potěšení zářily oči nejen dětem, ale i tetám a bouřlivé loučení nám naznačovalo, že bychom s návratem tentokrát neměli tak otálet. Ale třeba se sejdeme ještě dřív, na dračích lodích, na Životě nanečisto, nebo jiné z akcí, které chystáme na příští rok.
Málem bych zapomněl na statistiku: sobotního společného múzování se zúčastnilo 52 dětí. Jim i tetám symbolicky mávám za všechny múzáky a volám: "Brzo nashledanou!"
Principál Múz
Karel
Dopis z DD Žatec - "Těšte se na hezký den s Múzami!" čeká na Vaše přečtení v rubrice Echo.
Návštěvníci/účastníci: Dana Vacková, Bob Hochman, Mouin Abu Chahim, Paul Merild, Karel K. Navrátil, Tomáš ŘEZY Řezáč, Marwan Al Solaiman, Jarda KRAKONOŠ Bureš