uskutečněné akce

Na svém čtyřiatřicátém výjezdu Múzy zavítaly do dětského domova v Písku. Domov shlíží na město ze stráně, a i když budovu navrhovali betonoví architekti, atmosféra uvnitř je překvapivě uvolněná a výhled na město malebný. Děti bydlí většinou po dvou nebo po třech a dřevěné podlahy, plakáty s hrdiny a sporadická domácí zvířátka vytvářejí v pokojích docela příjemná zátiší.

Lehce po desáté ráno veškeré osazenstvo obsadilo jídelnu, rozdala se chrastítka a hrkátka a zatímco se připravovalo ozvučení, rozjel se první rytmický jam session. Zakrátko byly kabely zakabelovány a nastoupila hudební skupina Fénix, ve výjimečně téměř plném obsazení. Pak kouzlil Paul Merild, z jehož magie občas poklesla čelist nejen dětem, ale i nováčkům v zájezdu Múz; slabší povahy se křižovaly.

Když se Pavel Kočí ujal role vypraveče a divadelního režiséra a dal dětem na vybranou, zda spolu sehrají pohádku horrorovou nebo výchovnou, lze tušit, že výsledný příběh byl dosti krvavý. Nakonec však vše dobře dopadlo, princ získal ruku princezny a čas oběda se blížil.

Předtím se ale ještě podařilo přemluvit pár starších kluků, kteří dosud produkci poněkud rezervovaně sledovali od zadních stolů, aby vzali své kytary a rozezněli struny. Vylezl z toho sympaticky našláplý cikánský folklór, umocněný tím, že hlavní muzikant vypadal hodně jako Jimi Hendrix, včetně toho, že hrál na kytaru jako levák.

A po obědě se zase hrálo, tentokrát už hodně volně a improvizovaně, děti poskakovaly, zpívaly a tancovaly (zvláště vynikala malá Adélka s permanentně širokým úsměvem a bílou sponou v černých vlasech), kapele v zádech vyrostla sekce divokých bubeníků, kluk Lukáš stáhl černokněžníka o jedno kouzlo s provázky, sem tam někdo proplandal okolo v mimském úboru Pavla Kočího.

Když se všichni vyřádili, odvedly nás děti na jarmark do jedné z píseckých škol, kde samy prodávaly i své vlastnoruční vánočně laděné výtvory. Malé nedorozumění způsobilo, že většina múzáků stála pěkných pár minut před dětským domovem, jako před nedobytnou pevností. Pak se ovšem vrátily děti a tety z jarmarku a následovalo Veselé i slzavé loučení, slib návratu o Velikonocích a pak už se dodávka Múz spustila z kopce do Písku a dále ku Praze.