Ospalé a mrazivé ráno a ospalí a zmrzlí Múzáci se sešli na místě – někteří dřív, někteří později. (bubu) Cesta, i přes zastávku na ranní kávu, uběhla velmi rychle.
Vyskákali jsme z auta a namířili si to rovnou do společenské místnosti, nám (ne úplně všem) známé. Děti zvědavě vybíhaly z pokojů a „skenovali“, kdopak, že to tentokrát přijel.
Úvodního slova se chopil Toníček. Na pomoc přivolal ufona z Marsu, který mu pomohl umýt nádobí a věnoval mu kufr plný kouzel. A tak se stalo, že Toníčkovi kouzelný klobouk ukradl všechny prsty, ale pomocí Aničky a jejího zaříkávadla je dostal zpět. Toníčkem vycvičený pejsek nám předvedl, jak vycvičil koníka. Hrozivý medvěd Bedřich se kvůli přátelství s ovečkou stal tím „nejmalinkatoutoutějťou…………tějším medvídekem s nejmalinkatoutoutějťou……… …………těžšíma tlapičkama… a nejmalinkatoutoutějťou…………těžšíma drápečkama“, poté nám představil svého bratra Karla. Do jednotlivých ročních období jsme se přenesli při pohledu skrze různobarevné šátky, s kterými ponejprve Toníček žongloval.
Po Toníčkovi se slova ujal kouzelník Paul. První asistentkou byl Natálka, která svým zpěvem Citrónků určila tempo tance zvedajícího se šátku na zemi. Martin i přes varování Paula uzel neuhlídal. Lépe řečeno uhlídal, ale jinou barvu, než měl. Ale nic si z toho, Martine, nedělej, takových už bylo. :-) Bengasák Petr si nechal od Paula rozmnožit stokorunu na dvě a hořce litoval, že Paulovi nezapůjčil vyšší bankovku. Svou odvahu projevila Anča, která si nechala šátkem pročistit skrze uši celou hlavu. Zuzka asistovala při nebezpečné kouzlu s kartami, kdy nožem na desce zůstala připíchnutá kárová sedma (kterou si Zuzka předtím vylosovala).
Pak už byl čas oběda, k překvapení Múzaků tentokrát bez nás. Nu co, kručící břicha přehlušilo zvučení nástrojů Bengas. Bez dlouhého prodlužování kluci spustili „Ja vore“, vzápětí „Tyvarave“ „šajlolajlolajlo“ a s Erikem, hrajícím na klávesy, pak mnoho dalších známých i neznámých písní.
Do africké nemocnice jsme se přenesli spolu s Toníčkem a Marianou. Jelikož děti bez dozoru vychovatelů byly hlučnější a hlučnější, poprosila jsem Paula o jejich „zklidnění“. J Paulova nejkulaťoulinkatější neviditelná kulička sklidila veliký úspěch. Anička vyhrála karty za pomoc při kouzle s rozsekávacím lanem. Tomáš pak vyhrál buchtu, když jím vybraná karta měla jako jediná červený rub, a tak ji Paul odhalil jako nic. J Starý prasklý balónek pak vyhrál Tomáš za uhodnutí.
Trochu nás překvapilo, že se tentokrát zdejší „tety“ múzování s dětmi příliš neúčastnily a naopak je nezřídka odvolávaly k „domácím práce“. Třeba to bylo tím, že se od posledně jejich sestava dost obměnila a tak s námi neměly žádné zkušenosti. Třeba příště….
Na shledanou!
Marie
Návštěvníci/účastníci: BENGAS (Petr, Martin a Radek), Toníček Novotný, Mariana Novotná, Adam Jarchovský, Paul Merild, Marie Zicháčková a Jarda Krakonoš Bureš