uskutečněné akce

Uvítání Múz v České Kamenici připomínalo velkou oslavu. Stoly se prohýbaly pod tácy s chlebíčky a dalšími dobrotami, které pro nás připravila nejstarší děvčata. Moc děkujeme! Pro začátek jsme se usídlili v místnosti výtvarných dílen. Tety přinesly plný pytel chrastítek a dřívek, kde se vzaly, tu se vzaly.. objevily se i dvě kytary. Zábava začala!

Trio Standa, Marcel a Matěj spustili veselou a svižnou notu. Na parketě si zaskotačili velcí i malí. A nechyběla ani píseň „ Mezi horami“, která se ovšem bez Karlova vůdčího předzpěvného a opakujícího hlasu trochu rozpadala.

Když vstoupil na scénu kouzelník, všem nám zamotal hlavu. Za pomoci asistentek Ivy a Dany předváděl neviditelný míček, telepatické hádání karet z očí, kouzla s provazy a znovu vyvolával úžas publika. Aby nás ještě více zmátl, zazpíval za doprovodu kytary píseň „Vlak “, a my jsme střídavě mávali a hrozili dle slov refrénu.

Jacques nás naučil, jak máme po africku vyhánět sovu, která přináší smůlu, a to samozřejmě písničkou! Na své si při vyhánění sovy přišla chrastítka i dřívka v dětských rukách. A zpívalo se! Maruščin hlas výborně působil jako záchytný bod při krátkém a dlouhém refrénu. Pak se svého žonglérského náčiní chopila Renáta a už to lítalo! Nastínila dětem jejich odpolední sportování. Při předvádění flowersticku a diabola se ozývaly výkřiky “To znám! “, a jak se později ukázalo, byly pravdivé.

Děti si nás rozebraly do skupin a odvedli na oběd do svých rodinek. U stolu nás pozorně obsluhovaly. I Žulina se dočkala vytoužené porce kostí. Po obědě umývaly a uklízely nádobí. Po vydatném jídle jsme se vydali s dětmi na prohlídku jejich pokojů. Všichni nadšeně ukazovali, kde právě oni spí. Některé děti nás štědře obdarovali plyšáky, jinde jsme kreslili na nástěnku obrázky. Prostředí pokojů a společenská půdní místnost voněly životem a domovem. Takto pozitivně naladěni jsme vstoupili do pohádkové říše. Pomocí fantazie a kreslících prostředků jsme přenášeli pohádkový svět na papír. Vzápětí jsme se bavili hádáním názvu pohádky, často svérázně vypodobněné. Paní vychovatelky poslepu vylosovaly výherce a ti si vybrali z cen, jež nám poskytl časopis Bravo.

A již tu byl kouzelník. Společně s Danem předvedli nebezpečné kouzlo. Danovi šlo o krk, kdežto kouzelník si při tom přednášel milostné básně. Kouzlo se naštěstí vydařilo. Snad jen díky té poezii to Dan přežil. Na velkém plyšovém medvědu ukázal kouzelník tzv. pročištění hlavy. Postačí k tomu hedvábný šátek, něčí hlava a kouzelné ruce. Pak se šátek jedním uchem našťouchá do hlavy a druhým vytáhne. Žulina byla tímto kouzlem doslova okouzlena a nechala si také pročistit hlavu. Od té doby jí malá Bety sotva stačila.

Protože děti začaly být rozdováděné a ani Jacques se svou novou písní je dostatečně nezaujal, popadli jsme žonglovátka a vydali se na vzduch. Těsně před odchodem na fotbalové hřiště jsme byli svědky levitace v podání Marcela a Standy.

A dále se už jen pilně žonglovalo. Katka perfektně zvládala kaskádu se třemi míčky, Pepa zase exceloval s diabolem. A přestože bylo ještě světlo, předvedla Renáta žonglování s ohnivými kužely.
Po návratu do místnosti jsme rozdali dětem zbylé dárky a plyšáky, které jsme přivezli. Dvojčátka Aneta a Mirka dostali dvojčátka plyšových zajíčků.

Na závěr Maruška zazpívala na přání vychovatelek indické vzývání deště. Po tomto mystickém závěru jsme byli zasypáni dárky, jež děti sami vytvořily a velcí začali věci skládat do auta. Přislíbili jsme poslat dětem rozbitou rumbakouli (upadla Renátě při žonglování) a nějaké žonglérské náčiní. Slib dodržíme! S radostí v budoucnu využijeme nabídky společného táboráku a noclehu v areálu dětského domova a těšíme se na příští setkání!

Návštěvníci/účastníci: Blues Mothers (Marcel, Standa, Matěj), Marie Zicháčková, Jacques Moliba, Renáta Němečková + Žuli; Jaroslav „Krakonoš“ Bureš