Na dětskou pouť pořádanou DD v Potštejně nás teta Kateřina zve už tradičně – a my se tam tradičně moc těšíme. Výjimka se nekonala ani letos. Výjimečně s námi sice nejeli obvyklí návštěvníci Petr Vacek a Míša Maurerová, kteří měli rodičovské povinnoati, ale breakař Petr, žonglér Adam a bubeník Kópa spolu s Maruškou, Bařenkou a obligátní psí návštěvnicí Dixinou snad byli dostatečným obohacením vlastní pouti.
Ta se tentokrát konala ve znamení masek. Múzy přijely coby mafiánské společenství, snad jen já, coby arabský terorista jsem trochu vybočoval z řady.
Mafie nemafie, nadšeně jsme tleskali mažoretkám, ale hlavně maskám, které v některých případech vypadaly skutečně úchvatně.
Mezi programem jsme se samopalem uloupili mikrofon a předali s napřaženými zbraněmi tetě Kateřině bombu připomínající diplom, jímž byla jmenována čestnou múzou.
Pak se již přešlo k četným soutěžním disciplínám, za jejichž absolvování byly děti patřičně odměněny. O průběhu této části dne stejně jako o diskotéce určitě napíše zasvěceněji Maruška, která s dalšími múzáky asistovala u jednotlivých disciplín.
Odměnou pro netančící i tančící bylo i tentokrát skvěle rožněné čuně, vlastně spíš pořádný vepř. Ani vegetariáni snad neodolali, byť měli k dispozici i skvělé koláčky vytvořené tetami.. Na přemíru jídla doplatila jen Dixina, kterou nestřeženě krmily masem a křupavými kůžičkami střídavě tety i děti a …nebylo to bez následků.
Když skončila pouť, bubnovali a hráli jsme s místními malými i velkými s drobnými přestávkami až do třetí hodiny ranní.
Nedělní dopoledne ovšem už bylo ve znamení ping pongu, fotbalu, ale hlavně žonglerské a breakdancové dílny.
Po poledni jsme se ještě jeli podívat na krásného koně Dannyho, který slouží dětem z DD i dalším jako společník a hippoterapeut.
Nu a pak jsme, i tentokrát neradi zamířili zpět ku Praze.
Snad se s dětmi setkáme dřív než napřesrok.
Principál Múz Karel