uskutečněné akce

Jen ve čtyřech jsme tentokrát vyjeli do tábora, ale to jen proto, že s dalšími návštěvníky, přesněji návštěvnicemi jsme měli sraz v Louňovické restauraci, kousek od samotného tábora. Přes malé zdržení při ubytovávání v penzionu jsme byli na místě první, ale další přijeli vzápětí. Těmi dalšími byly Lejla Abbas, Irena Obermannová a vzápětí i Helenka Houdová s několika novináři. Za chvíli přijeli z tábora hlavní vedoucí Štěpánka a všeuměl Mareček, s nimiž jsme se po občerstvení a povinném podpisu bezinfekčnosti vydali za dětmi.

Nejdřív se odehrála povinná mediální šaráda, tedy focení VIP návštěvnic s dětmi. Těm to ovšem nijak nevadilo, s Helenou i dalšími dámami a dívkami se bavily i pózovaly rády a bezprostředně.

Mezitím dorazil i malý natáčecí štáb Olgy Sommerové, s nímž přijela i Renata Kalenská, další z iniciátorek projektu MEDELA, který byl impulsem a zdrojem financí pro uspořádání tábora.

Návštěvníci i děti se pak převlékli do antických kostýmů a na hřišti za táborem proběhl uvítací program – africké písně, tanec a bubnování.

Návštěvníci byli uchváceni, ale Helena Houdová se pak musela omluvit, protože po náporu povinností těsně následujících přílet z USA téměř zkolabovala. Protože i Irena Obermanová a štáb Olgy Sommerové museli odjet za povinnostmi, odehrával se večerní program, vyvrcholení celého tábora bez nich. Lejla s Jacquesem a Pedrem je ovšem zastoupili zcela plnohodnotně. Do potlesku a nadšeného pokřiku, jimiž jsme oceňovali výkony herců, zpěváků, tanečníků, ale i výtvarníků jsme se zapojili s opravdovým nadšením všichni.

Viděli jsme čtyři divadelní kreace na antická témata. Všechny originální, všechny s výkony skvělými i méně excelentními, ale všechny předvedené i připravené s velkým nasazením.

Od minulé návštěvy se dal na výkonech dětí sledovat velký pokrok. Zpěvačky udivovaly čistou intonací i výrazem, tanečníci zařadili do svých vystoupení řadu prvků, kterých ještě před týdnem nebyli schopni, mezi herci byli i takoví, kteří hovořili kultivovaným hlasem se solidní dikcí i projevem. Krabice použité jako flexibilní kulisy byly pomalovány velmi nápaditě a stejně nápadité byly scénáře předvedených scének.

Pro mne osobně byla nejlepší ta o Perseovi, vtipně aktualizovaná, solidně divadelně postavená a předvedená přesvědčivě a dynamicky. Protože ale kvalita byla znát i na ostatních, uvítal jsem to, že vítěz nebyl vyhlášen, přesněji, že byli za vítěze prohlášeni všichni. Ono to také odpovídá skutečnosti:
Všichni zvítězili nad sebou samými a navíc k pokrokům uměleckým - z dětí, jejichž slovník bývá často velmi …barvitý, tedy vulgárně barvitý, se za těch dvanáct dnů stali mladí lidé, jejichž projev je příjemný. Zjevně se jim navíc rozšířila i slovní zásoba. Prostě malý zázrak.

Malým zázrakem pro ně zase bylo to, co v přestávkách předváděli Jacques s Pedrem. Pravda je, že jejich hlasy se proplétaly tak úžasným způsobem, že většinu ostatních zpěváků předčili, ale koneckonců není divu. Zpívají a cvičí spolu dlouhá léta. Aspoň jsou pro děti živou inspirací.

Pak se ještě hodně bubnovalo, tancovalo – tady byla nejživější a nejobdivovanější aktérkou Lejla, těsně následovaná Sissy, ale překvapivý závěr večera obstaral elektrický ohňostroj který se odehrál v podobě zkratů na sloupu elektrického vedení před táborem. No a pak už přišla tma a spánek.

Ráno přijel opět štáb Olgy Sommerové, ale s natáčením si pohrávaly rozmary počasí. Před naším odjezdem byla natočena hlavně Dixi lezoucí na stromy, ale pak přišla řada i na ty nejdůležitější aktéry, na děti. To ovšem už čtveřice múzáků po dlouhém loučení pospíchala za povinnostmi do Prahy a po cestě si povídala o tom, jak skvělé byly a jsou děti, které navštívila.

Múzí principál Karel Navrátil

Návštěvníci/účastníci: Lejla Abbas, Jacques Moliba, Pedro Macaxi, Karel Navrátil + Dixi; Jaroslav Krakonoš Bureš
ostatní: Helena Houdová, Renata kalenská, Irena Obermannová, Olga Sommerová