Tak je to za námi! Oním „to“ myslím první třídenní reálné hnětení, tříbení, cizelování a broušení nového projektu pro dospívající z DD, který jsme skoro rok připravovali na papíře a v bouřlivých diskusích.
Do areálu ve Hvozdech, kde se budou odehrávat i další víkendová dobrodružství na téma Život nanečisto, nás dorazilo dvacet. Devět „múzáků“, šest mladých lidí z Prázninové školy Lipnice a čtyři zástupci Letního Domu. Areál Speciálního Domova, který normálně obývají mentálně postižení mladí lidé se stal němým svědkem dobrodružného, někdy skřípajícího, jindy huronským smíchem doprovázeného hemžení. Vše co se tu dělo bylo vedeno snahou připravit pro „puberťáky“ z dětských domovů co nejzajímavější a nejúčinnější imitaci reálného života, který na ně čeká po opuštění ústavních zdí. Smích provázel zejména situace, při nichž byli hlavními aktéry herci Malého Vinohradského divadla. Místo lehce chorého Karla se tentokrát stala hlavním hybatelem Renáta z Lipnice a byl to hybatel velmi striktní. Přísně lpěla na předem domluveném časovém harmonogramu a netrpěla žádné odchylky. On se ani nikdo moc cukat nechtěl, protože práce bylo nad hlavu. Našemu pracovnímu nasazení se ovšem většinou jen smála mini dcera Zuzky Dorotka.
K obecnému tónu, kterým o dění ve Hvozdech píšu jsem donucen tím, že Život nanečisto se vším, co pro děti i vychovatele připravujeme by měl zůstat trochu obestřen tajemstvím. Je ale třeba podotknout, že na formování scénáře, který jsme v průběhu čtvrtka, pátku a soboty pilovali se podílely a podílejí i dětské domovy samotné - přesněji někteří s ředitelů a vychovatelů.
K dobrodružným momentům nedocházelo jenom při hrách, které připravovali „lipničáci“, ale také při ranním přesunu od domečků v nichž jsme nocovali k hlavní budově. To se totiž vytrhli oba naši psí průvodci a s hysterickým štěkotem vyrazili za rodinkou divočáků, která se rochnila v bahništi vedle cesty. Dixi jedno vzrostlé sele dokonce srazila, ale naštěstí jsme ji stačili odtrhnout ještě než dorazila právem rozběsněná bachyně.
Největším dobrodružstvím ve Hvozdech ovšem bylo nasazení, s nímž probíhala spolupráce lidí ze čtyř různých společenství. Všechna nedorozumění se dařilo likvidovat v zárodku, všichni tahali za jeden provaz a všichni jsme odjížděli s pocitem, že se účastníme zrodu něčeho hodně dobrého a těšíme se na pokračování. Doufejme, že podobný bude při odjezdu i pocit vychovatelů, pro které začíná pobyt ve Hvozdech 9. září.
Přítomni:
Múzy – Karel, Věrka, Martina, Hanka, Stela, Vladimír, Petr, Lukáš, Maruška
PŠL – Renča, Michal, Michal, Kačka, Zuza, Bóďa
Letní dům - Lucka, Martina, Anička, Jiří