uskutečněné akce

Tento výjezd byl bezpochyby o dost jiný než všechny, které jsem za poslední léta u Múz absolvoval. Už složení celé party tomu napovídalo, jeli jsme totiž jen tři a plných 33% týmu, jelo poprvé. Tím novicem byla herečka a chůdařka v jedné osobě Monika, druhým členem byla mazačka Alice a třetí třetinu jsem uzavíral já. O tom, že jedu jsem se dozvěděl prakticky den předem a o tom, že na místě nebude Maruška, jsem se dozvěděl na cestě. Tudíž celý výlet byl zastřen notnou dávkou tajemství, které jen z části odhalovala Alice, která na tu byla za dětmi s větší múzí partou už o víkendu. Samotný příjezd vzbudil rozpaky na obou stranách, nicméně jsem se rozhodl, že nebudu rozebírat četné prapodivnosti v komunikaci, které jsme zažívali během pobytu, a budu se věnovat jen a jen naší práci s dětmi.

Ještě před obědem Monika vytáhla chůdy, čímž probudila mezi dětmi velký zájem. Jako první se neohroženě hlásil Vašek. Věřte nebo ne, jen co si chůdy nazul, běhal na nich jako by se s nima narodil. Další dobrovolnice byla malá Maruška, která pak se strachem v očích pozorovala, jak jí s Monikou zavazujeme nohy do chůd a s ještě větším strachem se na nich pohybovala. Nakonec nás přemluvila, ať jí je zase sundáme, nicméně klobouk dolů za odvahu! Pak už byl oběd.

Po poledním klidu, jsem dětem předvedl něco málo z žonglování a následoval žonglérský workshop spolu s pokračující dílnou chůd. Alice si vzala „do prádla“ Vaška a věnovali se muzice. Mezi dětmi bylo mnoho nadšených a stejně šikovných žáků, s diaboly váleli Martin, Patrik, Honza a David. Dívky se chopily floversticků, s kterými excelovaly hlavně Světlana, Maruška a Vendy. V druhé půlce odpoledne, jsme vytáhli nafukovací tvarovací balonky a rozjeli jsme kurz výroby zvířátek. To mělo velký ohlas mezi menšími z dětí, ale na své si přišly i větší. Kouzlu tohoto umění zcela propadl Matěj, který celé odpoledne kroutil jedno zvířátko za druhým.

Děti jsme nenechali odpočinout ani po večeři a ještě před spaním jsme si zahráli „Lidské pexeso“, které si u dětí vysloužilo nekonečné opakování.

Druhý den dopoledne zahájila Monika divadelní Hru. Nejprve jsme se uvolnili cvičením na ztrátu ostychu, tedy tzv. „ledolamkami“. Následně jsme děti rozdělili do tří skupin, které měly za úkol ztvárnit „nejhorší možný den na táboře“. Výsledky byly neuvěřitelné! Děti se do toho pustily se vší vervou a u prezentací jsme se nasmáli víc než dost. Například Davídek a jeho hláška „já nejsem zlý gepard, já vás nekousnu, já vás odvedu do tábora“ mě rozesměje ještě i teď.

Před obědem jsme si na přání dětí zase trochu zasportovali a zahráli vybíjenou. Připojily se i starší děti jako Ferry, Patrik, Vašek, Pepa nebo Martin, ale nebála se ani malá Terezka.

Po obědě mnoho dětí odjelo na výlet na kolech a tak žonglérská dílna měla jen pár účastníků. Mezi nimi byl i Honza, který nepatří do DD Klánovice, ale je zde se svou přítelkyní Vendy. S oběma jsme si hezky popovídali. Pak jsme se s dětmi rozloučili a odjeli zpět do Prahy. S Alicí i s Monikou jsme se shodli na tom, že to byl náročný výjezd, ale užili jsme si ho a domů jsme jeli příjemně unavení.

Adam Jarchovský

Návštěvníci/účastníci: Alice Kodýtková, Monika Kudrnová, Adam Jarchovský