uskutečněné akce

„Pobavení slovenských turistů“, i tak by se dala nazvat naše třetí návštěva pobytového střediska, jak se příznačně oficiálně bezdězskobělský uprchlický tábor nazývá. Převaha a nekonečný zájem o fotografování slovenských romů byl zpočátku skličující, ale pak, jako obvykle, začaly ledy lámat společné bubínky a kouzelnicko pohádková produkce, kterou po obědě korunovalo společné muzícírování se zdejší romsko slovenskou kapelou, doprovázené dětskou improvizací na rozdané nástroje.Ty našly okamžité uplatnění a nebylo třeba přemlouvání, aby si je děti ponechali i na další produkce. Pouze jeden čečenský otec nástroje vrátil a na ujištění, že si je mohou nechat naznačil, že je to moc rámusu. Zájem o málo propagovaný fotbal zastínilo malování. Snad příště - v dresech s múzičkami - bude sportování ve jménu múz věnován větší prostor.

Podle zpráv od místních pracovníků se tady vzhledem ke stupni migrace při příští návštěvě asi s nikým ze současných „klientů“ již nesetkáme. Pro naplňování múzáckých ideí bude tedy lepší navštívit ta zařízení, která mají exotičtější zákazníky, s nimiž budeme mít větší šanci se při comebacku znovu setkat. Drobným mráčkem za jasného dne bylo nevpuštění redaktora rádia Impuls Zahradníčka do areálu tábora pro natočení přímého vstupu z návštěvy, dané nevstříčným postojem možná právě těch úředníků, kteří nevyřízení vstupu zavinili. I za takto přísně střeženým plotem se ovšem múzám dařilo dobře.

(V areálu platí zákaz fotografování a natáčení)