V Kralupech už jsme nebyli…no hodně dlouho. O to zvědavější jsme byli na to, co a kdo nás při našem návratu bude čekat. Překvapení to byla veskrze příjemná. Narazili jsme tu na pár známých a milých dětí a stejně milé byly i tety. Protože jaro ukazovalo i v neděli svou přívětivější tvář, rozhodli jsme se všechny aktivity nasměrovat na zahradu.
Ve stinném altánku našli útočiště Bengas, u kamenného stolu, u koše a na ploše jsme se střídali my ostatní.
Začátek obstaral opět Adam a tentokrát tu našel oddané a zapálené učedníky ve Filipovi, Reném, ale také v Janě a Petře.
Protože mají v Kralupech na zahradě basketbalový koš a Adam se ukázal jako slušný basketbalista, domluvili se místní borci Aleš a René, že ho porazí a těsně před naším odjezdem se jim to, přesněji Alešovi, přece jen podařilo. To byl ovšem také jediný moment, kdy šlo alespoň zdánlivě o jakési soupeření. Vše ostatní se odehrávalo v duchu společné radosti a sdílení.
Trochu ostýchavá byla děvčata při výzvách ke zpěvu s doprovodem Bengas. Všechny sice znaly CD naší kmenové kapely, ale přinutit je ke zpěvu na mikrofon, k tomu jsme všichni museli zapojit své přesvědčovací schopnosti. Nejnaléhavější a nejúspěšnější byl Pedro a nakonec se Martina, Kristýnka a Katka nechaly přesvědčit a zpívaly s takovou vervou až se toho občas i mikrofony zalekly.
Hudba Bengas vyprovokovala místní i hosty k velmi vervnímu tanci, takže máme Martinu, Katku s Radkou, ale i Marušku a Pedra zaznamenané na kameře a určitě nudou brzo ke shlédnutí i na videu.
Petr se snažil vyhnout lektorské roli učitele break dance tím, že vytáhl prvky elecric boogie. Bylo to velmi vítané zpestření a zejména místní dívky, ovšem spolu s Maruškou, Pedrem a v jedné chvíli i s principálem Karlem se do robotického vlnění zapojili s gustem. Petra to ovšem od breaku neuchránilo a odpoledne se ve třetím patře a ve stínu přece jen krátká lekce break dence odehrála. Zapojili se Honza. Láďa, René, Aleš, Patrik a Kristýnka a jako největší talent se projevil Honzík.
Na zahradě došlo po notné porci Pedrových afrických pohádek i k další verzi divadelní verze hororového příběhu písně Mezi horami. Ujala se verze Petra Vacka, v níž je zastřelený Janíček zapáleným ochráncem přírody, který vskočí do rány lovce, toužícího skolit jelena. Obsazení bylo následující:
Aleš – Jeník, Rozárka – lipka, Petra – Anička, Hory – René a Filip, Honza – střelec, Láďa – jelen, Katka . kříž. Všichni byli jako herci zodpovědní a velmi dobří, absolutorium ovšem zaslouží za svou hereckou invenci a originální zvládnutí role hlavně Petra. Její Anička byla dokonalá!
Stejný byl i oběd, paní kuchařky a vlastně vše, co jsme v Kralupech zažili. Ukončit návštěvu pro mne byla velmi nemilá povinnost a doufám, že se s většinou dětí i s tetami uvidíme v červnu v Nymburce…a pak třeba na Životě nanečisto! Díky!
Karel – principál Múz
Návštěvníci/účastníci: Maruška Zicháčková, BENGAS (Miguel, Radek, Robert), Adam Jarchovský, Pedro Joao Macaxi, Karel Navrátil + Dixi, Petr Weiser, …Kópa…