Po páté jsme se vydali do Mladé Boleslavi hned se čtyřmi múzickými novici. Nevím, jestli to bylo tou novou krví, nebo tím, že v Boleslavi nás vždycky vítají s nadšením a jdou všemu nabízenému vstříc s nadšením, ale …byla to nádherná návštěva!
Zmíněnými novici byli dvanáctiletý kouzelník Ríša Zevel + jeho maminka, několikanásobný mistr v beat boxu a dalších, mně naprosto neznámých disciplínách Míchal „JESUS“ Nedvěd a mistr break dance Petr Weiser.
Ríša se stal důstojným partnerem našeho kouzelníka Paula Merilda a i o dost starší děti udivoval nejen kousky kouzelnickými, ale i jejich podáním. Ještě víc ale navštívené i nás ostatní návštěvníky překvapili oba další novopečení múzáci Michal a Petr.
Michal předvedl perfektní malá divadelní čísla v nichž skloubil ono “hraní na pusu“ jímž v podstatě beat box je s tanečními, pantomimickými a hereckými prvky. Navíc dokázal při tom všem přirozeně a velmi účinně komunikovat se všemi diváky a ještě šikovně vést malé adepty svého kumštu.
V podstatě totéž by se dalo napsat o Petrovi, který našel v Boleslavi zasvěcené adepty break dance a v tělocvičně po obědě je toho naučil tolik, že z toho výkonu byl sám trochu grogy…ovšem jen do té doby, než se před rozloučením začal hrát fotbal. To opět ožil.
Obvyklý úspěch měl Moničin přítel skřítek Šušišíček, ale jeho komentář určitě také dorazí, tak se jím příliš zabývat nebudu.
Paul Merild se tentokrát předvedl i v roli písničkáře a jeho aktualizovaný morytát o hřbitovním zloději a hyenách se stal tématem skvělé pohybové kreace skoro všech přítomných dětí i tety Katky. Nikdo je téměř nerežíroval a přesto temný příběh hráli s přesvědčivostí hraničící s bravurou.
Před zahradou na křižovatce i na zahradě samotné několikrát takřka samovolně vznikla bubenická dílna, v níž se kromě principála Karla vystřídali minimálně čtyři rytmicky velmi fundovaní domácí mladí bubeníci.
Úmyslně si nechávám nejlepší nakonec. Tím nejlepším pro mne byla Milena Steinmasslová a její dva nečekané vstupy. První byl na téma „společenská mluva těla“ a zaujala jím malé, velké i dospěláky. Všichni jsme si na názorných příkladech uvědomili, jak mnoho o nás vypovídají gesta, pozice a postoje, jimiž se reagujeme na své okolí i to, jak nás nevědomé používání těchto gest často ve styku s okolím hendikepuje.
Takhle psané to zní komplikovaně, ale paní Milena dokázala vše podstatné sdělovat jemně, kultivovaně a přitom tak sugestivně, že z ní nikdo z nás po celou dobu nespustil oko. Dokonce uvažujeme, že tímto prvkem obohatíme náš projekt Život nanečisto. No a stejně záživně probíhala malá škola líčení, kterou po obědě uspořádala paní Milena pro místní mladé krásky.
Co dodat – tety i jejich kulinářské výtvory byly skvělé, pan Kmínek je opravdový „strejda“, zkrátka v Mladé Boleslavi jsme jako doma a tímhle domáckým dojmem na nás zdejší dětský domov působí vždy. Mělo by tomu tak být všude.
Múzí principál Karel Navrátil
který málem zapomněl jmenovat dětské kolegy a kamarády. V breaku excelovali Honza, Marek, Radek, Bohouš, Lucka, Sabrina a Lída, v beat boxu se mistrem Jesusem nedali zahanbit Marek, Bohouš a Karel, v žonglování byli nejšikovnější Martin K., Martin D., Marek T., Romana, kouzelníkům asistovali nejvíc Standa a Martin D., v krvelačné scénce hráli všichni, včetně tety Katky, ale v hlavní roli olupovače mrtvol alternovali Bohouš a Standa. O vděčnou a děti milující Dixinu se asi nejvíc staral Martin D. a kurz líčení absolvovaly zaujatě a nadšeně Sabrina, Lída, Lucka a Romana. Lekce pohybové kultury i atmosféru krásného společenství jsme hltali všichni.
Návštěvníci/účastníci: Milena Steinmasslová, Monika Zaťková + Šušišíček, principál Karel + Dixi, Tomáš Řey, Paul Merild a Ríša Zevel, Michal Jesus Nedvěd, Petr Weiser; Jaroslav Krakonoš Bureš, Monika Seidlová