uskutečněné akce

Další z našich zastávek se konala na základě pozvání Mariky z o.s. Pecka, které pořádá každoročně tábor pro děti z uprchlických táborů v Bělé a Stráže pod Ralskem a sociálně slabých rodin v Liberci. Zajímalo nás, jak budou děti mentálně postižené fungovat společně s dětmi z Gruzie, Angoly, Běloruska, Čečenska, Bosny, no zkrátka z všech koutů světa.

Z Prahy se nám podařilo vyjet asi v půl jedenácté ve složení: Krakonoš, Maruška Z., Mareček L., Paul Merild, Musica Budula, Pedro a já…

Na místo jsme dorazili /kupodivu bez nějakého většího hledání a bloudění/ přesně ve 13:00. Čekal nás oběd, natěšení vedoucí a hlavně děti, hladové po hraní si a plni očekávání.

Začali jsme po kafíčku příjemnou hudbou, zpestřili jsme to kouzelnickými dovednosti Paula a hereckými akcemi pod vedení mým a Maruščiným (oživili jsme legendu o želvě a jejích uších).

Když jsme si řekli, že děcka máme alespoň trochu „zpracované“, rozdělili jsme si je do několika dílen: kdo se chtěl naučit na bubínky a perkuse tak všeobecně, zůstal v jídelně s Pedrem a Marečkem. Ti, které zaujal Paul svými hbitými prsty a neuvěřitelnými kouzly, šli ven, aby se přiučili troše toho čarování a zbytek, který cítil, že má nějaké herecké a hudební vlohy, šel s námi a Musicou Budulou do společenské místnosti, kde jsme dali společně dohromady videoklip k písničce Mezi horama. A navíc, kdo z dětí chtěl a zbyla na něj bambusová flétnička, nebo ozvučená dřívka, přidal se přímo k Musice Budule a pomáhal ji v orchestru.

Na celé tyto workshopy jsme měli asi dvě hodiny čas. Pak jsme se přenesli do místního divadla, kde děti měly od 18:00 hod předvést (nejen nám, či sobě, ale i místním obyvatelům a návštěvníkům lázní), co se stačili naučit.

Program byl opravdu pestrý. Měli jsme pár hodně šikovných bubeníků, spoustu budoucích kouzelníků a kouzelnic a herečky, herci i flétnisté taky odvedli bezchybný výkon… nakonec nám ještě pár holek a kluků zatančilo několik albánských a břišních tanců.

Mareček jako osvětlovač a zvukař byl dokonalý, kameraman Krakonoš taky nezahálel a já s Maruškou jsme se pokusily o vtipné moderování celého večera… Myslím, že se to opravdu povedlo a ta troška místních, kteří se přišli podívat, odcházela s úsměvem na rtech…

Po večeři a dalších hodinách bubnování (děti to bavilo natolik, že jsme pak bubínky museli před nimi schovávat), jsme my „dospěláci“ skončili na sklínce v hospodě.

Druhý den hned po snídani nám děti předvedly své pojetí Červené Karkulky, zase jsme si zazpívali, odehráli znova Mezi horama a nazkoušeli i s vedoucími Perníkovou chaloupku… Moc mě potěšilo, když nám děti pak darovaly šperky z korálků, které samy vyráběly…

Odjíždět se mi nechtělo, i když jsem opravdu musela kvůli další práci v Praze… Byly to moc příjemné dva dny s dětmi, které bavilo si hrát a sršely energií a nápady. Vedoucí nám děkovali, že si díky nám odpočali a doufají, že se tam příští rok vrátíme…
Také doufám…

Návštěvníci/účastníci: Martina Carol Prášilová, Marie Zicháčková, Marek Landštof, Paul Merild, Musica Budula (Sylva, Martin a Radek), Pedro; Jaroslav „Krakonoš“ Bureš