uskutečněné akce

Do Lazce, na výroční 400. akci Múz, jsme se vydali popáté a po neuvěřitelných téměř 11 letech znovu s Pavlem Novým. Ten s námi sice nepřijel, ale dorazil v prostředku našeho tradičního představování na kole z Kamýku.

Ale zpět k představování: V malém DD na nás čekalo jen 10 dětí, ale z toho 6 nás už znalo, takže jsme se setkali se „starými“ známými (slovo starý by se možná dalo vztáhnout na vychovatele Martina, ale jen vzhledem k jeho bílým vlasům, jinak se byl nabitý stejnou mladistvou energií jako děti). Protože si Nikola, budoucí zahradnice a floristka, a Kolja hned při našem příjezdu vyžádali písničku Mezi Horami, začali jsme netradičně jí. Úlohy moderátora se ujal Paul Merild a hned po „mezihorkách“ vyzval k akci Honzu. Po ukázce žonglování Paul oznámil, že součástí naší návštěvy bude koncert kapely Fénix, jejíž jádro tvoří většinu dnešních návštěvníků a nastalo představování jednotlivých „fénixáků“. První na řadě byla nejmenší, ale možná nejvervnější zpěvačka Zuzka, která mj. učí všemu možnému malé děti. Zahráli jsme si tedy na malé děti a ve dvou hrách získali k předškolním prckům úctu a respekt. Zejména hra na vláček byla tvrdým oříškem skoro pro všechny přítomné. Pak přišel na řadu bubeník a perkusista (nejen) Fénixu Marek, s nímž jsme předvedli malou bubenickou etudu, jíž jsme pozvali děti do Markovy bubenické dílny. Do představování Fénixu vložil Paul několik kouzel, která jako obvykle vyrazila dech malým i velkým, po nich přidal hudební morytát o hyenách a olupovači mrtvol na hřbitově. Děti ochotně ztvárnily mrtvoly, dveře i lupiče, jen Kolja jako malá hyena se trochu své roli vzpíral, ale hyení maminka Alice ho nakonec hyením chováním úspěšně nakazila. Multiinstrumentalista a baskytarista Fénixu Ivoš zahrál pak s cellistkou Alicí instrumentálku z filmu Podraz, v jejímž průběhu dorazil Pavel Nový. Na jeho otázku z jakého filmu ta melodie je děti vyhrkly „S tebou mě baví svět“…a Pavel, jako pravá filmová a televizní osobnost, usedl před televizi, vzpomněl na svou první návštěvu DD Pepa a ukázal obrázek, který mu tenkrát do scénáře namalovala 5letá Zdena. Na dotaz kde je Zdena teď mu nikdo nedokázal odpovědět. Doufejme, že jde životem tak hezkým, jako je její kresbička.

Pavel pak přečetl povídku Krokodýl, která Zdenu ke kresbě inspirovala a já s doprovodem všech muzikantů a mohutným dětským sborem navázal písničkou Krokodýl. Poté už jsme podlehli vábivému slunečnímu světlu a vyrazili ven.

Na hřišti přišlo na řadu žonglování s lektorem Honzou i dramatický souboj ve woodkopfu, v němž mne Paul pěkně potrápil a prohrál až po velmi vyrovnaném boji. Před obědem jsme ještě na slunce vytáhli bubny a Marek rozjel bubenickou dílnu, do níž se postupně zapojily jak všechny děti, tak většina múzáků včetně Pavla, Paula a Boba, jenž byl při představování spolehlivě identifikován jako „pan malíř“.

Obědvali jsme na etapy, protože do jídelny jsme se všichni nevešli, takže se venku řádilo i během chutného oběda, který připravila hostitelka „teta“ Milada. Ta nás v průběhu dne zásobovala kávou i dalšími nápoji a za svou obětavou péči byla odměněna jen tím, že jí Bob vzal přednostně na židli modelek a její příjemnou tvář ozdobil svou orientální malbou.

Po obědě jsme se rozdělili. Fénix se připravil na koncert v hudebně, která mne oproti dřívějšku překvapila vylepšenou akustikou. Výraznou změnu k lepšímu způsobily regály s prádlem a čalouněný nábytek, které vytlumily dřívě dunivě rezonující prostor. Během stavění aparatury Marek ve vedlejším místnosti postavil a podle možností i naladil zdejší zahálející soupravu bicích, kterou hned vyzkoušel zdejší všeuměl David. Ten prokázal talent nejen u bicích, ale i pří žonglování a Paulovi předvedl s hašlerkami poměrně obtížné kouzlo, jímž ho tak překvapil, že od kouzelníka dostal kromě několika odborných rad i speciální míčky, s nimiž toto kouzlo dělají profíci. Dalším darem, který jsme do PEPY přivezli, byl drak z dílny 8násobného mistra světa v leteckém modelářství Jirky Kaliny. Ačkoli vítr nefoukal, podařilo se dětem s Paulem a Honzou draka dostat nad střechy, ale jen díky tomu, že s ním běhaly jako štafeta.

Odpolední koncert-zkouška Fénixu měl nejvděčnějšího posluchače v Pavlu Novém, který vyslechl všechno a do mnoha písniček se s vervou zapojoval. Děti se u nás střídaly, poslechly si pár písní a zas utíkaly ven, nebo na další kouzelnické vystoupení, případně se nabídnout Bobovým štětcům.

Venku bylo výjimečně krásně, tak jsme trochu litovali, že jsme koncert neuspořádali pod širým nebem. Slunečného počasí si ale dosyta užili aspoň všichni ostatní, včetně psího kmeta Alfa, jehož si pamatujeme už od naší první návštěvy. Rád konstatuji, že od prvního setkání s PEPOU se to tu výrazně proměnilo k lepšímu. Tehdy tu byly soustředěny děti týrané a zneužívané a klima tím bylo notně poznamenáno. Při několika posledních návštěvách jsme se už setkali jak s fajn a otevřenými dětmi, tak s vychovateli, jejichž vztah s dětmi je očividně vřelý a plný vzájemné důvěry.

Protože má všechno svůj konec, museli jsme se rozloučit i s pohostinným prostředím PEPY a jeho obyvateli. Za všechno moc děkujeme a držíme palce nejen při rekonstrukci, kterou domov za chodu prochází.

I za ostatní múzáky
Karel - principál

---

Tady bych chtěl poznamenat, že pro mne tobyl skvělý den s opětovným setkáním s Paulem a Karlem, které znám již několik let a i s můzáky, se kterými jsem se viděl poprvé.
Zvláště bych chtěl poděkovat Markovi za pomoc. Zas jeden, myslím dobrý den.
Všechny zdraví Pavel Nový

Návštěvníci/účastníci: Alice Kodýtková, Zuzana Velebová, Bob Hochman, Honza Hároš Hárovník, Marek Landštof, Paul Merild, Karel Navrátil, Pavel Nový, Ivo a Honzík Procházkovi