uskutečněné akce

Už popáté jsme vyrazili v sobotu Na dračích lodích k létu. Nejrůznějších klání včetně závodů na úžasných, dračími hlavami ozdobených lodích se tentokrát zúčastnilo celkem 51 dětí ze 7 dětských domovů. Jubilejní ročník je ovšem od předchozích v lecčem lišil. Byli jsme poprvé na Střeleckém ostrově obklopení ze všech stran vodou a nejkrásnějšími památkami Prahy stověžaté, poprvé jsme byli hosty a spolupracovníky Rotary klubu, poprvé jsme jeli už v květnu, poprvé byla akce naprosto volně přístupná pro všechny, koho přilákala hudba, pestré kostýmy a smích, které akci provázely a rozléhaly se na most i k oběma vltavským břehům . Poprvé se také akce termínově křížila s finálovým Nejmilejším koncertem a další akcí pro DD Out of Home. Poprvé byla také celá tíže přípravy na Lucce Šimkové, protože Maruška Zicháčková byla na Out of Home a další tahoun minulých ročníků Simona se věnuje své nedávno narozené dceři.

A Lucka se jako organizátor, aktér, zapisovatel a nenápadný velitel víc než osvědčila! Uměla, spolu s týmem dobrovolníků i zkušených múzáků, vyřešit řadu drobných i větších zmatků, které byly ovšem často důsledkem časového skluzu programu, na němž Múzy neměly vinu. Tento skluz zavinil i to, že místo čtyř jízd dětských posádek se konaly nakonec jen tři. To pro tento rok sesadilo z trůnu bubenice vítězné lodi Ljubu Krbovou. Ta se v první, původně jen cvičné jízdě s posádkou jen seznamovala a nezávodila, což jí ve výsledku, kde tato jízda byla započítána jako první závodní, stálo prvenství. V její posádce“Jako draci“ jsem mimochodem měl pádlovat i já, ale místo mi zasedly úplně cizí holčičky, takže jsem až v poslední jízdě posílil posádku debutující bubenice Lejly Abbasové. Jestli jste ale získali z dosavadního líčení dojem, že na „Střeláku“ byl zmatek nad zmatek, není to pravda! Program se sice valil ve vlnách a poryvech nadšení, ale kormidlo vlastního festivalu třímal pevně v ruce šéf veškerého dračího dění Petr Klíma „Klimbera“, který se tentokrát velmi osvědčil i v roli moderátora. Dokázal zažehnávat zmatky, hecovat posádky i diváky a svými vtipnými glosami i přidávat další veselí do všeobecně radostné atmosféry. Petr Klimbera má mimochodem lví zásluhu i na tom, že jsme se letos dohodli s Rotary klubem a celou akci mohli uspořádat. Největší naše díky ovšem patří všem z Rotary klubu!!!

To ale pořád mluvím o celkovém rámci festivalu a vůbec nezmiňuji to, s jakým nadšením a úsilím se děti i dospělí zapojovali do všeho dění na ostrově i na vodě. Vodní zápolení mělo samozřejmě přednost, ale např. náš body painter Bob rozbil svůj krám s barvami a štětci přímo na startovní čáře závodu a od prvního tahu štětce po tváři malé modelky se nezastavil do pozdního odpoledne a do zbourání posledního stanu. U jeho stolku byla permanentní fronta a Bob tak sobotní osazenstvo ostrova i celé dračí dění prozářil barvami. Samozřejmě nejvíc zdobil naše děti a nás múzáky. V jeho křesílku ovšem seděli i členové firemních posádek, náhodní návštěvníci a dokonce i pár bezdomovců. Ale ani na ostatních stanovištích múzického programu pro děti (a nakonec i neděti) se jejich strážci, rozhodčí a lektoři nenudili. Žongléři Honza a Filip (slavil tu žonglováním svůj svátek) měli plné ruce práce, Filip navíc přidal dílnu výroby zvířátek a dalších umných zkroucenin z nafukovaných gumových balónků.

V múzickém stanu se prodávaly, ale i tvořily o sto šest korálkové šperky a děti malovaly koně pro pexeso, které vznikne na podzim přičiněním spřáteleného projektu MEDELA. U „opičí dráhy“ sestávající z několika obtížných disciplín včetně chůze po laně se tužily postupně desítky dětí i dospělých, míčky házel do klaunských, široce rozevřených úst kromě soutěžících dětí také kdekdo, zápalky do krabičky jednoruč zvládala složit nejlépe děvčata a nejlepší v tom byla budoucí zdravotnice Kristýnka z Melče a Anička ze stejného „děcáku“. Woodkopf byl pro soutěž trochu náročný, takže ho jako soutěžní disciplínu nahradilo balancování hůlky na prstu na čas, ale samotné woodkopfové klání si během dne také vyzkoušela řada adeptů. Bylo tu hodně talentů, ale opravdový špičkový kebuláč se tu nenašel. Snad jsem aspoň jako hlavní kebuláč zasadil pár semínek zájmu... ?-) Zajímavá byla i původně neplánovaná, ale zájmem větších kluklů na místě zimprovizovaná beat boxová bitva. Vyhrál jí, aspoň podle intenzity jásotu posluchačů Fanda z Kamenice. Jako lektorky korálkování se osvědčily mladé šperkařky z Dubé Deštné, což kvitovaly s potěšením všechny přítomné korálkové dámy – kmotra Klára Vytisková, novopečená lektorka a dovedná šperkařka Katka Hercíková a patronka Korálků i autorka myšlenky projektu Míša Maurerová. Ta se na akci moc těšila a absolvovala i jednu dračí jízdu, ale v ustavičném obležení svých tříletých dvojčátek po chvíli Střelák vzdala a domluvila se s námi, že příště se uvidíme bez dětí – tedy těch jejích. Mně udělali velkou radost noví kamarádi z děcáků ve Vrbně pod Pradědem a v Melči. Nejenže na cestu sem vyjížděli ještě za tmy, ale taky se slušně vytáhli v jednotlivých disciplínách a navíc jsme si nadšeně zavzpomínali na nedávné společné zážitky při naší moravské putovní cestě. Nezaostávali za nimi ovšem ani tradiční účastníci našich dračích lodí z České Kamenice a ani další nováčci ze Sedloňova, kam jedeme s múzáky v červnu poprvé, a z Býchor, kde jsme také byli nedávno a kde také čerstvě začínají dělat korálkové šperky. A když už jsme u výčtu dětských domovů, nesmím ve výčtu vynechat Dubou- Deštnou, která dodala korálkové lektorky, ale i posily do lodní posádky a samozřejmě ani děti z Lánova, které za ostatními v ničem nezaostávaly, a spolu s těmi z Vrbna tvořily posádku vítězné lodi.

A teď trocha oslavné statistiky:

5. ročník hlavního závodu Na dračích lodích k létu vyhrála posádka stylově pojmenovaná „Draci“ tvořená hlavně závodníky z DD Lánov a Vrbno pod Pradědem. Patronkou posádky doplněné múzáky byla Alička Kodýtková a bubenicí „teta“ Tůmová…prosím fanfáry!!!
V hodu míčkem na cíl máme dva vítěze – Ladu a Matyáše !!
V malování obličeje jsou také dva vítězové, konkrétně Martin Manhart a Dominka Zahrádková!!
I balancování tyčky má dva vítěze - Martina z Kamenice a Jakuba z DD Vrbno
Kristýnu á Aničku z Melče jako vítězky jednoručního skládání zápalek do krabičky jsem už jmenoval.
Vítězové závodu na opičí dráze (chůze po laně, cesta s ringo kroužkem na provaze, slalom s držením lžičky s pingpongovým míčkem, běh na chůdách) jsou opět Martin z Kamenice a Jakub z Vrbna!!
Nejúspěšnějším závodníkem dne se stal Jakub Chabičovský z DD Vrbno pod Pradědem s třemi pomyslnými zlatými medailemi!!!! Sláva mu!!!

Všechna stanoviště dětského závodiště absolvovalo přes 60 dětí, dalších 40 absolvovalo větší část a další stovka si vyzkoušela aspoň některé z disciplín (samozřejmě jde i o děti, které nepřijely z dětských domovů).

Posledním statistickým údajem je částka 1850,- Kč, kterou naše prodavačky stržily za prodané výtvory malých šperkařů a která poputuje k jejich autorům.

Žádná statistika ale nepostihne všechnu tu radost nadšení, smích, energii a veselí, které celý den na Střeleckém ostrově provázely. Přispívaly k nim i dobroty, které pro návštěvníky připravily dámy z nadace Naše Dítě a cateringové společnosti, hudební i taneční vystoupení, stylově občas inspirovaná orientálními bojovými sporty a prolínání jazyků i kultur, které bylo znát jak z úborů, tak z řeči sobotních „ostrovanů“ v níž se prolínaly čeština s angličtinou, slovenštinou, němčinou, italštinou, ale i japonštinou, ruštinou a dalšími jazyky.

I když trať závodu byla trochu kratší než jindy, zdá se mi umístění závodu do centra Prahy jako ideální a Rotary klub jako pořadatel akci vdechl i špetku anglického humoru a nadhledu, které celé akci náramně prospěly.

Připojuji se k hlasům dětí a jejich vychovatelů a volám: Ať žije festival dračích lodí 2013.

Už se moc těšíme!!!

Za všechny múzáky
Karel, múzí principál

Návštěvníci/účastníci: Lucie Šimková, Ivoš Procházka, Alice Kodýtková, Adélka, Katka Tomeková, Zuzana Malárová, Monika Nováková, Lenka de Pazová, Míša Kralertová, Maruška Godlová, Doris Fajfrová, Eva Kramářová, Veronika Vyletová, Magda Vyletová, Bob Hochman, Honza Hárovník, Filip Zahradnický, Karel Navrátil, Šaman, Tomáš Majerko a jeho šéf, Ondra Šimek a Aleš Hrdlička