uskutečněné akce

Principál Karel nás i v neděli nechal na holičkách - klidně si prohrál souboj s jarními bacily a podlehl horečkám. A tak jsme vyrazili sami bez vedení. Tedy s vedením náhradním, Karel ho předal Paulu Merildovi, který se role principála ujal magicky, jak se na kouzelníka patří.

Vyrazili jsme tedy v sestavě: Paul, Bob, Krakonoš a Samuel, a bez toho pravého vedení nás záhy zaskočily problémy: uvízli jsme už před branou Korkyňského domova. Za branou na nás totiž číhala chlupatá příšera jménem Ozzy a my trochu znejistěli, jestli nás náhodou nechce k obědu. Ale děti už na nás mávaly z oken a tuze se nám smály, že je to přece jenom jejich kamarád pes. A hodná teta nás přesvědčila, že se nemusíme bát. Takže jsme nakonec opravdu dorazili do cíle, k dětem.

Ze všeho nejdřív jsme jim nemilosrdně vypnuli televizi a vypustili na ně múzy docela jiné: Napřed jsme si zabubnovali, kterýmžto magickým rytmem jsme do našeho kruhu ve společenské místnosti přilákali i děti, které zrovna na televizi nekoukaly, a další múzáky: Ljubu a klauna Bilba s jeho pomocnicí Sylvou, který hbitě uspořádal z Natálky, Jiříka a dalších odvážlivců kraví koncert i s orchestřištěm kravských zvonců a zvonků.

Pak koncert pokračoval Paulovou písničkou, Sam, Sylva se chopila harmoniky a vyžádání dětí společně s Ljubou, Paulem, Honzíkem, Tadeášem a ostatními proměnila písničku Mezi horami na divadlo. Jedna písnička pak střídala druhou a časem jsme zjistili, že nám z toho vyhládlo.

Takže dalším velmi vítaným bodem programu se stal oběd: Tety nám nachystaly gulášek s knedlíky a bylo to výborné. Musím prohlásit, že na vaření fakt mají talent. Shodli jsme se na tom všichni.

Posílen guláškem Paul kouzlil ještě lépe než obvykle a něco ze svého umění naučil i děti. A pak jsme společně vesele žonglovali a trénovali i další dovednosti, například jsme cvičili s Jirkou kytarové grify, Ljuba máchala na všechny strany svým čínským mečem, Bob pro změnu máchal štětcem tak usilovně, že děti hrály všemi barvami a proběhl i lítý souboj ve woodkopfu, to už ovšem venku na zahradě, kde jsme si zas i zažonglovali. Byla ukrutná zima, ale nás nedokázala odradit. Ostatně chlupatá příšera Ozzy taky chtěla na procházku.

Zkrátka jsme si to užili všichni. Ale všechno má svůj konec, a navečer nám Krakonoš zatroubil na rozloučenou a my naši návštěvu museli ukončit. Už teď se ovšem zase těšíme na další.

Návštěvníci/účastníci: Ljuba Krbová, Sylva Krobová, Jiří BILBO Reidinger, Bob Hochman, Paul Merild, Samuel Neduha, Jarda KRAKONOŠ Bureš