uskutečněné akce

Tak jsme se s dětmi zúčastnili další zajímavé akce. Již po čtvrté jsme totiž byli přizváni pořadateli z Dragon Boat na Pražský festival Dračích lodí konaný tentokrát na Smíchovské pláži. Sjelo se sem 53 děti z osmi dětských domovů z celé ČR a pod vedením naší Katky, 10 vychovatelů a několika dalších zkušených múzáků se nalodily do Dračích lodí.

Pokud to snad milý čtenáři nevíš, tak věz, že do jedné Dračí lodě se vejde 20 lidí k pádlům, jeden kormidelník a jeden bubeník. Ten pak udává rytmus pro pádlování a povzbuzuje tým.

Takovéto týmy nám Katka vytvořila čtyři. Každý dostal svoji barvu a závodili jsme takto:
Lodě jsme měli k dispozici dvě. Nejprve tedy závodil červený tým se zeleným, potom modrý s bílým.
Abychom si ale všichni užili dvě jízdy, závodily dva vítězné týmy spolu a dva poražené týmy spolu.
Nebudu tě čtenáři dlouho napínat.

DD Česká Kamenice a Holice s červenou barvou obsadily 4. místo. Jejich patronkou byla Marcela a rytmus pomocí bubnu udával vychovatel Brabec z České Kamenice.

Na třetím místě skončil bílý tým s patronem a současně bubeníkem Ondrou. Team tvořily děti z DD Senožaty a Most.

Na druhém místě se umístil modrý tým z dětských domovů Pyšely a Sázava. Jejich patronkou byla Zuzka. Do bubnu jim třískala Ljuba Krbová a nutno říci, že dobře, protože si ji jako bubenici vyžádali později i profi závodníci. V tomto týmu u pádla pomáhal i Ondřej Neff.

A konečně první místo se podařilo ukořistit týmu zelených. A to dětem z DDŠ Prahy 2 a z DD Solenice.
Patronem i bubeníkem vítězného týmu byl Tomáš, u pádla jsem měl tu čest pomáhat i já, ale já tu loď nezakouzlil. Opravdu, fakt ne.

Krom závodu lodí se tu Múzy postaraly i o další aktivity. A to suchozemské. Náš osvědčený žonglér Řezi tu totiž vedl žonglérskou dílnu. Kdo šel kolem, mohl si tedy vyzkoušet žonglování s míčky, diabolem, flowersticky a dalšími žonglovátky. Některé z dětí za mnou chodily, abych je naučil nějaké to kouzlo, takže i na kouzelnickou improvizovanou dílničku došlo. Leč jen krátce, protože jsem krom pádla musel občas držet i mikrofon a pomáhat s moderací. Vyhlašoval jsem také na hlavní tribuně lákání všeho lidu na Woodkopf. To totiž byla další ze suchozemských aktivit, které tu byly k mání. Tento zajímavý sport nám tu pomáhal propagovat a demonstrovat Ivan Řezáč (nemýlím-li se tak je to současně jeden ze zakladatelů a tvůrců tohoto sportu) s dalšími pány z Unie Wookopfu. Byla tu dvě kolbiště a dost prken různých velikostí pro všechny hlavy – odborně kebule, které si tento sport chtěly vyzkoušet.

Kousek od našeho Múzího stánku se zázemím měl svůj stolek a spoustu barviček i bodypainter Bob Hochman. Takže děti, ale i zájemci z řad dospělých měli pomalované tváře, záda a končetiny nejrůznějšími pestrobarevnými ornamenty.

Všem moc děkuji za společné vytvoření krásného sobotního odpoledne.

Paul Merild 327.