I do Sazené jsme zavítali už pošesté. Tentokrát lehce varováni panem ředitelem, že tu momentálně nejsou žádné malé děti, jen samí dospívající. Trochu jsem k tomu přihlížel při sestavování týmu, ale obavy nebyly. Děti ze Sazené jezdí na Život nanečisto a při minulých návštěvách se zapojovali všichni, bez rozdílu věku.
Do Sazené se múzácký tým sjel ze tří stran. Většina z Prahy, novicka Anička z Kladna a rodinné duo Marčíků od Českých Budějovic. Zatímco si teátr Víti Marčíka chystal scénu v tělocvičně před jídelnou na pravé straně silnice, my ostatní jsme navazovali kontakty v obýváku ve vlastní budově DD na druhé straně. A bylo to…krásné. Bubenické a pěvecké entré Jacquese a Pedra vystřídala Milena Steinmasslová povídáním o tom, co všechno na člověka prozradí a jak může zavařit i pomoci řeč těla včetně nevědomých gest. Děti – tedy spíš čerství dospěláci poslouchali jako pěny a zájmem málem ani nedýchali. Oddechli si až při představování nás ostatních a při přesunu do tělocvična proměněné v divadelní sál.
Než Víťa Marčík začal pozvali jsme i paní kuchařku a Adam ukázal aspoň pár žonglérských kouzel No a pak to začlo. Víťa nás svojí verzí Bajaji střídavě vedl od smíchu k dojetí a zapojoval postupně do spolupráce většinu místních včetně jedné „tety“.
Hodina jeho úžasné a svébytné herecké smršti plné lidskosti a lásky nám utekla dřív než nám bylo milo.
Následovalo ovšem skvělé vepřo knedlo zélo, kafíčko a koláče. Ovšem při jejich konzumaci už začal trénovat Adam a zdejší odrostlé děti ani nevyužily nabídnuté čtvrthodiny k poobědnímu odpočinku. Tak jsme pokračovali plynule dál. Adam spustil gejzír žonglování nejvyšší kvality s několika premiérovými triky. Když už sotva dech popadal vystřídali jej oba naši černošští kamarádi a i oni se překonávali v bubnování, zpěvu, ale i v komunikaci s vnímavými dorostenci. Písnička Mezi horami se tentokrát obešla bez divadelního ztvárnění, ale na působivosti jí to neubralo a zúčastnil se jí spontánní smíšený sbor místních i hostí.
Po několika dalších afrických písních jsme se rozdělili na skupiny podle toho, čemu se kdo chtěl věnovat. Milena s Aničkou odešly s dívkami a šminkami do jídelny, jeden kout tělocvičny ovládli adepti žonglování a druhý skupinky bubeníků.
Vznikly tak dílny a zejména ta zpočátku dívčí bylo trochu jako modifikovaný Život nanečisto. Při zasvěcování do kosmetických a pak kadeřnických fíglů dostávaly totiž účastnice a později i účastníci účinné injekce sebevědomí a rady jak komunikovat s úřady, vrstevníky, partnery či nápadnicemi a nápadníky.
Ivoš tentokrát sice nepoužil připravenou kytaru, ale konzultoval technické možnosti různých aparatur s adepty hudebního podnikání.
Všichni byli do té míry v akci s dětmi, že mi bylo velmi líto, když jsem musel zavelet k balení a odjezdu.
Osazenstvo DD v Sazené nás velmi mile překvapilo a myslím, že nás i vybudilo a dostalo z nás to nejlepší, čeho jsme momentálně byli schopni. Díky!
Karel – principál Múz
Dobrý den, pane Navrátile,
snad Vám udělá radost jakási kulturní odezva naší návštěvy v DD Sazená před deseti dny... Na konto mého povídání si s několika dětmi o divadle (ve volných chvílích volného pohybu po budově i při naší "zkrášlovací" miniseanci s pí. Milenou St.) mě napadlo, že bych zájemce mohla pozvat 15.4. (čili dnes) do divadla ve Slaným, kde Středočeské divadlo Kladno hostovalo s komedií - muzikálem "Tajný deník Adriana Molea".
Zavolala jsem tedy řediteli DD, panu Beránkovi, a tuto akci s ním domluvila. Nakonec přijelo pět dětí (tři děvčata a dva kluci) společně
s "tetou".
Přestože bylo tohle představení ve Slaným na předplatné, tzn. do posledního místa obsazené stálými diváky, a mí hosté museli sedět na přístavcích, vůbec jim to nevadilo a svá "VIP" místečka si pochvalovali.
Děvčata dokonce uplatnila teoretické i názorné "školení" paní Steimaslové o líčení; moc jim to slušelo (všimla jsem si i nakulmovaných vlásků :-) )
Překvapená jsem byla i z účasti dvou kluků (že vůbec nějací přijeli) i z toho, že se chovali prímově a divadelní představení si chválili.
O pauze jsme společně poseděli v klubu, snažila jsem se je pohostit, ale byli tak skromní, že mi k nějakému rozšoupnutí nedali moc šancí. Snad jim udělá radost alespoň CD soundtracku s bigbeatovou muzikou z onoho muzikálu, které nazpívali přímo herci kladenského divadla. Ostatně muzika prý podle holek byla "supr" :-)
Škoda, že museli odjet hned po skončení představení (i tak prý přetáhli danou večerku - a ráno škola volá), protože herci se na ně těšili a i s nimi jsem jim chtěla udělat společné foto. Leč "teta" zavelela, a to se nedá svítit ;-)
I tak jsem byla ale ráda, že alespoň 5 dětí z DD Sazená prožilo hezký večer s múzami, že snad mají nějaké zážitky a že se dvě a půl hodiny smály.
Posílám pár fotek... (na té společné se Patricie, kdo ví proč, schovává za svou sestru).
Návštěvníci/účastníci: Anna Fialková, Milena Steinmasslová, Adam Jarchovský, Víťa Marčík, Pedro Joao Macaxi, Jacques Moliba, Karel Navrátil + Dixi, Ivo Procházka