uskutečněné akce

Na výlet Karlem svolaný na nekřesťanskou hodinu dorazilo opravdu jen skalní jádro národa Múzického. Oním jádrem byli Věra Slunéčková (na kontě 43 akcí s Múzami) se synem Filipem (14) a chlupáčem Vojtou (22) , kouzelník Merild (54 Múzování) a principal Karel (98 Múzích akcí) s Dixinou (48). Ostatní měli ve stejný termín akce jinde (Marwan, Mouin, Jacques, Dana Syslová, Petr Vacek atd.), byli nemocní (František Kostlán a pár dalších neotužilých) nu a ostatní zřejmě spali, sportovali, nebo jinak o se dbali.

Výstup z autobusu komentoval Paul slovy “tady to moc hezky nevypadá“ – a měl pravdu. Ale jen na pár minut, než jsme se vymotali s kdysi průmyslové oblasti se siluetou bývalé hrudkovny za zády. Karel se po cestě neustále místních tázal na cestu. Asi si přečetl nějakou příručku o navazování kontaktů s domorodci, ale tato neškodná úchylka cestu nezkomplikovala a asi po třech kilometrech mírného i nemírného stoupání jsme dorazili na Skalku. Přes občasné mrholení tu na nás čekal krásný výhled na Mníšek s kostelem, zámkem i faru v níž hospodyně psala skrytá za pseudonymem F.Háj příběhy Káji Maříka.

Nu a kolem nás byly zázraky. Z někdejších ruin tu vyrostl do krásy k nerozeznání od původní kostel, čtrnáct zastavení Křížové cesty, někdejší fara a nahoře na kopci kaplička, kam občas jezdí na bicyklu meditovat kardinál Vlk. Ve faře jsme si úryvkem africké písničky vyzkoušeli akustiku, vyslechli jak zatím za dveřmi piští Vojta a občerstveni kávou a pivem jsme se vydali na další putování.

Po hřebenu Brd se chodí vysokým lesem po měkkém jehličí a vede tudy velepohodlná turistická dálnice. Naštěstí nebyla v době našeho výletu moc frekventovaná. Jediné co nás občas zdrželo, byly hlasy lesních opeřenců, na jejichž koncertování jsme si letos ještě nezvykli. Další štěbetání obstarával Filip s Paulem, kteří si vyprávěli, jak jinak, o možných i nemožných kouzlech.

Cesta ubíhala rychle, po cestě jsme se trochu masňácky domlouvali s dalším „jaderným“ múzákem Krakonošem, že se sejdeme v Černolicích u skal a něž jsme se nadáli, Krakonošova dlouhá postava v snad ještě delším plášti se objevila před námi.

Kafe, pivo, výstava, Vojta skřípal za dveřmi,
akustika z totálních trosek po rekonstrukci vztyčivší se budovy

Kostel, výhled, psí radosti, klacíčkové,
Cesta lesní, nenašel srub, kouzlení všeliké, vzduch čistý

Žádný dálkový pochod jen zdvořilí poutníci převážně ve sportovním

Mohyla s prstí posvátnou, kytka umělá z piety neekologicky neodnesená

Černolické scaly, Filip musel vylézl

Kouzelný Scrabble na chatě, přesněji scrabble s kouzelníkem.

Pro pořádek s vrozenou skromností uvedu, že vítězem se stal jako obvykle Karel.