I do DD Racek jsme vyslali korálkáře Darí s Milanem jako předvoj a s hlavní partou přijeli asi půl hodiny po nich. Trochu nás překvapila současná věková skladba dětí. Ze dvaceti šesti byla velká většina dětí z prvního stupně a mladších. Trochu to omezilo Michala coby lektora chůdaření, protože jen asi osm dětí dostatečně dorostlo tak, aby si chůzi na chůdách mohli zkusit. To ale notně předbíhám.
Po příjezdu nás vítaly děti okorálkované a nadšené i natěšené. Jen hodně vervní přízeň tří hyperaktivních mrňat projevovaná Pídě mne trochu vystrašila. Ale obavy byly zbytečné i ti tři raubíři se směrem k Pídě zklidnili a nadšeně se oddávali všemu, co jsme jim nabízeli. A nebylo toho málo.
K Marwanovu krocení hadů přibyl tanec Lenky s dětmi, ale také Michalova Týna Skeletýna vyzvala chlapce k tanci. Čurbes, byť na nitkách, dělal Pídě konkurenci, došlo i na řadu písniček osvědčených i lidovek na přání. Marwan předzpíval vesnickou romanci, vedl bubenickou dílnu, která ukázala, že děti tu jsou vesměs talentované a smyslem pro rytmus dobře Vybavené. I u hlavolamů tady bylo takové množství úspěšných, že jsem se za svou chabou výkonost v tomto směru hanbil.
Dětem jsme dali na výběr mezi dvěma písničkami k dramatizování a opět vyhrály “Mezihorky”. Lenka jako režisérka byla opět nápaditá a strhující.
Marwan ještě všem dětem kaligraficky napsal na čtvrtky jejich jména arabsky. A po rokenrolu Jdi mi z domu, u něhož se jedna teta projevila jako skvělá tanečnice přišlo loučení, do něhož se nikomu nechtělo. Paní ředitelka, která nám celou dobu sama vařila kávu a čaj, nám vřele děkovala a všichni jsme se už začali těšit na příští setkání, třeba na dračích lodích.
Tečkou za návštěvou byla Bobova taška žampionů. Ty jsme objevili při venčení s Píďou a při odjezdu během 5 minut sklidili. I ty prý byly skvělé !-)
Principál Karel
Návštěvníci/účastníci: Lenka Olivie, Darí, Bob, Marwan, Michal, Milan, Pilda a Karel s Píďou