S Lukášem Talpou jsme dorazili na místo do Rodinného centra Routa s předstihem, takže jsme mohli dosyta obdivovat vlídnou zahradu s prostorem pro hry dětské i klidné posezení rodičů, krásnou jurtu, která vypadá jako optimální prostor pro setkávání a akce nejrůznějších typů.
My ovšem potřebovali plátno k projekci z dataprojektoru, takže jsme se usadili v patře v neméně hezké a pohostinné “zasedačce”. Zpočátku to vypadalo na přesilovku z naší strany, ale když přišlo několik žen se zkušenostmi z pěstounské i hostitelské péče a s nelíčeným zájmem o projekt Patron i život dětí v ústavní výchově, rozproudila se velmi zajímavá a i pro nás přínosná debata. Trochu nejistoty nám přinesla absence původně ohlášeného Aleše Bureše, který měl přijet z Klánovického dětského domova, ale když se ukázalo, že nešlo o žádnou tragédii, jeho absenci jsme zvládli. A přestože jsme nezískali žádného nového adepta patronství, patřilo čelákovické setkání jednoznačně k těm úspěšnějším. Třeba své další ovoce ještě přinese.