uskutečněné akce

Do Sedlce jsme jeli se sestavou nováčků, kteří se trochu obávali toho, co je v instituci dříve přezdívané „pasťák“ čeká. Čekal nás na rozdíl od soboty den deštivý a na rozdíl od Semil si naši poslední návštěvu kromě vychovatelů nikdo nepamatoval. Taky tu bylo místo semilských 14 dětí kolem 40 převážně puberťáků s už docela pestrou minulostí. Takže určitě žádná procházka růžovým sadem.

Nicméně i tady jsme si dali v prostorné jídelně představovací kolečko. Přestože se občas zaseklo u někoho, kdo se nechtěl pohnout, nebo otevřít pusu, nakonec jsme to zvládli a ledy se trochu pohnuly. Tály i dál, když kouzelník zakouzlil, Honza předvedl a vtipně okomentoval pár kousků s míčky a Filip vytvořil žirafu a srdce z balónků. I písnička Mezi horami tu našla pár pozorných a pozpěvujících si posluchačů, a když jsem zavelel ke kriminální akci na hřbitově, překvapili nás místní klienti i vychovatelé očividnou radostí, s níž se chopili rolí mrtvol, hyeny, olupovače mrtvol, ale i dveří a hyení maminky. Hyeny tu prostě dopadly na jedničku! Když pak ještě Šahen v chodbě ukázal zač je toho street dance, vypadalo to, že máme vyhráno.

Chutný oběd sice kontakt se zdejší omladinou nepřerušil, ale problém nastal, když mělo po kávové pauze dojít k návratu do jídelny. Najednou chtěli skoro všichni jinam a ukázali, že se ani snaha pobavit je nemusí dařit. Nakonec se ale podařilo a v jídelně došlo k dalším několika trikům a kouzlům, během nichž se aparatura a woodkopfová prkna přestěhovaly do tělocvičny a Bob stihl namalovat několik zájemců.

I v tělocvičně to bylo komplikované. Původně zapálení tanečníci se zarputile posadili na lavičky a do tance se neměli, žongléři měli sice dost zájemců o žonglovátka, ale podstatně míň o skutečné zasvěcení do žonglérských technik. Hyperaktivní Dan si zabral žonglovací kruhy, a používal je jako útočný instrument, takže mne musel Honza požádat o pomoc. Pak si ale Dan dal říct a v podstatě se nám i v tělocvičně nakonec podařilo většinu holek i kluků zaujmout a zapojit do aktivit, nad kterými se zpočátku ofrňovali. V permanenci byla i prkna a já si díky experimentování kluků vyzkoušel i balancování s prknem, na které byly postupně věšeny kruhy a pokládány míčky.

Zakročit jsem pak musel i u mikrofonu, kde se projevil další talent. Rapoval sice se zápalem, a určitým nadáním, ale s takovým nadužíváním vulgarit, že jsem ho musel stopnout. Ke cti je mu ovšem třeba přičíst, že mé poznámky vnímal, a když jsem mu poukázal na příklady dobrých a nesprostých rapperů, docela pookřál a uvažoval, že se pokusí rapovat trochu jako MC Metoděj (pozitivní raper – pozn. pisatele).

Šahen si získal žáky taky, až když se naštval a poslal je s neustálými žádostmi o salto do…patřičných mezí. Teprve když se rozohnil a pádně i názorně jim vysvětlil, co je a co není tanec, vytvořilo se kolem něj kolečko tancechtivých a začalo to fungovat.

Woodkopf zaujal i pány vychovatele, takže se možná dočkáme toho, že sedlečtí se objeví na některém woodkopfovém turnaji jako pověstní černí koně.

Paní vychovatelka nám řekla, že talentovaný Ruda, který mimochodem slušně hrál na pianino a uměl vzít do ruky i kytaru a bubny, má právě dnes osmnácté narozeniny a odchází odtud. Doufejme, že neskončí jako většina mladých, kteří odchází z domova před dokončením studia a v životě se dokáže uplatnit. Třeba s muzikou, pro kterou má evidentně nadání. Držíme palce, Rudo. Mimochodem dnes, kdy tenhle komentář píšu, má Ruda svátek. Tak ještě jednou všechno nejlepší.

Paralelně s děním v tělocvičně jsme zahájili v jídelně bubenickou dílnu a hlavy lámání u Paulových hlavolamů. Bubeníky, ať šlo o kluky, nebo holky musím pochválit. Snažili se a navíc jim to celkem slušně šlo. Z počátečního sypání brambor se ke konci vylíhly docela pěkné a strhující rytmy. Podle slov Paula to u hlavolamů bylo trochu horší. Tam je přece jen potřeba víc trpělivosti a klidu. Na hlavolamy se nesmí silou. Třeba někdo tohle poznání použije i v životě. Může se to sakramentsky hodit. Před rozloučením ještě přidal Paul sérii kouzel … a najednou jsme s překvapením zjistili, že jsme tu prožili fajn den s docela milými kluky a holkami. Stálo to sice trochu víc úsilí, ale stálo to za to!!!

Tak ať se vám daří udržet sami sebe trochu na uzdě a neříkat si pořád o průšvihy. Mějte se fajn a víc se smějte, zpívejte a tancujte, než abyste se rvali!

Za všechny múzáky

Karel, principál

Návštěvníci/účastníci: Bob Hochman, Paul Merild, Honza Hárovník, Šahen Chačatrjan, Karel Navrátil + Dixi, Filip Zahradnický, Jarda Krakonoš Bureš