uskutečněné akce

Zdejší DD patří k těm, s nimiž spolupracujeme nejen dlouho, ale také nejintenzivněji. Přesto jsme se sem s Múzami na výjezd vraceli paradoxně po dlouhých deseti letech. Spolupracujeme totiž v poslední době hlavně v projektu Patron a dalších aktivitách zaměřených hlavně na dospívající. Mysleli jsme, že o ty malé se dostatečně starají jiné neziskovky, které sem pravidelně jezdí.

Byli jsme tedy tuze zvědaví, jak na proměny domova, tak na děti a vychovatele. Vítal nás velmi srdečně Denis, jehož jsem zpočátku pokládal za jednoho ze zdejších dospívajících, byl to ale (a je) moc fajn a vstřícný vychovatel. I milou „tetu“ Moniku bychom mohli pokládat za jednu z dívek, za nimiž jsme přijeli, ale mýlka byla hned napravena a pak už jsme se mohli věnovat nepočetným přítomným dětem.

Že jsou to děti nezakřiknuté signalizovalo už první setkání. Šestiletý klučina mi přinesl kytaru se slovy “praskla mi struna, nemáš náhradní?” Měl jsem, natáhl, naladil …a mohli jsme hrát na dvě kytary. I díky tomu jsme si zahráli s Bobem, poprvé jsem viděl hrát na kytaru Marwana a chvilku jsme si zahráli i s mladinkou, už Bobem zkrášlenou “tetou “ Monikou. To ale předbíhám.

První bylo představování. Načal ho Michal s loutko psem Čurbesem, pokračoval Marwan. Během představování jsme si vyzkoušeli místní zpěváky, na jednu arabskou písničku se Týna Skeletýna proměnila v břišní tanečnici a ještě před obědem přišli na řadu i hadi a jejich tanec podle zvuků Marwanovy flétny.

Na oběd jsme museli shrnout se stolu stranou už připravené Bobovy štětce a korálkovou dílnu, vyvenčil jsem Píďu a po oběde jsem ulítlou pohádkou Petra Nikla, kterou všichni přítomní poslouchali překvapivě pozorně, odstartoval všeobecný múzácký rej.

Venku bylo celkem přívětivě, takže se tam přestěhoval Michal s chůdami i Anežka s žonglovátky, u Boba tentokrát nebyla fronta, takže maloval v klidu, já měl čas i na učení na kytaru a Marwan u bubnů objevil dva tak talentované bubeníky (Lukáše a Honzu), že se budeme nejen přimlouvat, ale i sami snažit, aby jejich talent v domově nenechali zplanět.

Stačil jsem také prohodit pár slov se dvěma kluky, kteří mají každý svého patrona a k mé radosti si je oba nadmíru pochvalovali. Zkrátka a dobře se ukázalo, že Múzí návštěvy tu stále mají smysl a před odjezdem jsme slíbili dětem i Monice s Denisem, že se sem nejpozději na jaře vydáme zas!

Principál Karel Navrátil

Návštěvníci/účastníci: Anežka, Bob, Darí, Marwan, Milan, Michal, Pilda, Karel a Píďa