uskutečněné akce

Do Býchor jsme vyrazili, jakmile to covidová pravidla dovolila. Nebyli jsme tu dlouho. Kluci zapojení do projektu už zdejší zařízení opustili, a i když patroni je podporují nadále, bylo třeba povědomí o projektu v DDŠ osvěžit, nabídnout ho dalším dětem a osobně ho představit i novému řediteli. Cestou jsme s kolegou Lukášem vzpomínali na děti, s nimiž jsme se tu seznámili a dumali, jak asi pokračovala jejich cesta životem.

Přivítání v Býchorech bylo srdečné až vřelé, setkal jsem se tu se starými známými, a i nový pan ředitel byl už na první pohled a stisk ruky fajn. Když se u nás zkompletovala čtveřice adeptů, zjistili jsme, že jedna z nich patronku má a navíc jsme i o ní cestou mluvili. Mezi dětmi, kterým jsme projekt přijeli představit se sice ocitla nedopatřením, ale nic lepšího jsme si nemohli přát. Lucčin příběh je totiž čítankovou ilustrací účelu a cílů Patrona: Po dovršení 18 let se odstěhovala k sestře, i s ní, ne-li kvůli ní se pak dostala do řetězce průšvihů, až skončila na ulici. V téměř beznadějné situaci se obrátila na patronku, která jí postupně pomohla vše vyřešit. Navedla jí na pomáhající instituce a navrhla jí návrat do býchorského domova i studium dalšího učebního oboru. Z Lucie, která na nás při seznámení působila zakřiknutě a totálně bezradně je dnes komunikativní mladá žena, jíž sebevědomí rozhodně nechybí. Nu a její vyprávění bylo nejen příjemnou hudbou pro naše uši, ale také dokonalou ilustrací toho, co jsme o projektu s Lukášem říkali ostatním. Oba kluci se jasně vyjádřili, že sepíšou přihlášky a chtějí se zúčastnit jarního seznamovacího víkendu projektu PATRON.

Po příjemném setkání s omladinou jsme si povídali s panem ředitelem Lebduškou. I tenhle rozhovor potvrdil náš dobrý dojem z návštěvy, zejména, když jsme slyšeli, že se pracovníkům DDŠ podařilo loni vrátit 6 dětí do původních rodin, s nimiž tu intenzívně pracují a že se chystají pro dospívající získat startovní byty i upravit část objektu tak, aby mohli mít volnější režim vedoucí k samostatnosti.

Před odjezdem jsme ještě navštívili koňské stáje, jejichž 5 obyvatel pomohlo nemalou měrou zvládnout coronavirovou krizi bez větších problémů. Když se staráte o koně, nemáte totiž tolik času ani chuti se zabývat něčím co nemůžete ovlivnit.

Spanilá jízda tentokrát opravdu naplnila název, který jsme náborovým návštěvám zařízení náhradní výchovy dali. A máme i nadále nač se těšit. Kluci samozřejmě taky.

Karel Navrátil – mj. koordinátor projektu PATRON