Jubilejní pětistá akce Múz mohla zdánlivě být téměř rutinní cestou za účelem seznámení dalšího “Kluka z děcáku” s jeho budoucím patronem, dospělým budoucím kamarádem. O rutinu samozřejmě nejde nikdy. Vždy je to velké dobrodružství doprovázené napětím, jestli jsme oba vybrali tak, aby si sedli. Nových aspektů mělo ale tohle první setkání ještě víc. Za prvé šlo poprvé od začátku projektu o aktivitu samotného chlapce. Marek se zúčastnil jedné akce, na níž projekt přibližoval účastníkům projektový manažer Lukáš a sám nám pak zavolal, že má o projekt a vlastního patrona zájem. Přestože sehnat pro něj patrona v kraji, kde jsme dosud s Patronem nefungovali trvalo několik měsíců, Marek mi stále telefonoval a ptal se jak to vypadá. Pokračovalo to i o prázdninách, když před nimi z jednoho už domluveného setkání na poslední chvíli sešlo pro Danovu /Markův patron/ zdravotní indispozici. Tentokrát ale už konečně všechno klaplo.
Když jsme s Danem dorazili na místo, seznámili jsme se s Markovým kmenovým vychovatelem, sociální pracovnicí a přestože jsme toho o Markovi už věděli poměrně dost z poslední návštěvy s Lukášem od zdejší vedoucí vychovatelky i od Marka samotného, bylo těch novinek před vlastním seznamováním tolik a tak „výživných“, že jsem se pomalu začal obávat, aby nebyl Dan ve svém rozhodnutí stát se Markovi patronem zviklán. Naštěstí se tak nestalo a při následné procházce Žďárem za Markova průvodcování si toho kluci řekli docela dost. Zároveň dokonce začali kout plány směrem k budoucím společným aktivitám. Protože Marek jede v sobotu na tábor do Jeseníků / starání se o koně v horách mu docela závidím/, samostatné setkávání mají Dan s Markem naplánované na začátek září. Tak tfuj tfuj tfuj a ať Vám to klape!