uskutečněné akce

V DD Přestavlky bývá vždy veselo a živo. To, co jsme tam zažili tentokrát ovšem předčilo všechny zážitky předchozí. Počet dětí (46) a jejich věková skladba byly nebývalé. Na začátku jsme navíc museli (neradi) zbořit představu “tet”, že budeme s dětmi pracovat v hale, kde by nám ovšem nádražní akustika zničila hlasivky a děti by nám stejně nerozuměly. Během chvilky jsme se ale domluvili a pak, v sále, už to šlo. A místní banda dětí nám šla ve všem vděčně a nadšeně naproti.

Hodně k tomu přispěla Alžběta, která děti od počátku nadchla svou energií i umem práce s hlasem svým i s aktivizačním zapojením hlasů a těl dětí. Marwan opět překvapil mystifikačním představováním nás všech, Lenka o 106 tančila i jinak s dětmi řádila a odpoledne na zahradě u hlavolamů osvědčila velkou trpělivost nejen jako lektorka, ale i coby hlídačka hlavolamů samotných. Ty se občas v dětských pacičkách zatoulaly do netušených zákoutí zámeckého parku. Michal měl velký úspěch jak se svými loutkovými kamarády Čurbesem, Týnou Skeletýnou a Gasparem, tak jako učitel chůze na chůdách. Podobnou trpělivost jako Lenka potřebovala i Anežka při lekcích žonglování. I žonglovátka se totiž s dětmi ocitala v místech, kde bychom je nečekali. Ivoš s basou tvrdil muziku a s mou kytarou zpestřoval venkovní lekce bubnování. Alžběta byla na roztrhání a pracovala jak s dětmi všemi, tak s malou skupinkou, nebo individuálně.

Musím zmínit i skvělý oběd a další pohoštění. Měli jsme se…no jako na zámku.

Nebyla tu ovšem jen mrňata. Na mě tu čekalo také 7 dospívajících, kandidátů patronství. Povídali jsme si o tom, co jim vlastní patron může přinést a v čem jim pomoci. Ve finále artikulovaný zájem projevilo 5. Vesměs byli vyhlídkou vlastního patrona potěšeni. Asi i proto, že o patronství a patronech toho dost věděli od kamarádů a kamarádek, kteří a které už své patron/ky mají.

Vraťme se ale na finále naší návštěvy do sálu. Pokusili jsme se poprvé místo obligátních „Mezihorek“ o animaci písničky “Když pršelo”, ale opravdovým finále byla až píseň Amigo, s řetězovým tancem. Video to myslím dosvědčuje přesvědčivě. Po velkém, bouřlivém a srdečném loučení jsme odjížděli unaveni, ale nadšeni a vděčni!

Na shledanou na dračích lodích, nebo zas za rok na podzim!

Principál Karel

Návštěvníci/účastníci: Alžběta, Anežka, Lenka Olivie, Ivoš, Marwan. Michal a Karel s Píďou