uskutečněné akce

Ačkoli s dětským domovem v Mladé Boleslavi čile a neustále spolupracujeme v rámci našich projektů Život nanečisto, Patron i při dalších akcí, na návštěvě s múzáky jsme tu nebyli už čtyři roky. Přestože to je pěkný kus dětského života a navíc se složení dětí v dětských domovech dost rychle mění, našli jsme tu při březnové návštěvě několik nadšených „pamětníků“ našich předchozích návštěv. Domov samotný se zásadně nezměnil, ale i tady došlo k zřetelným posunům změnám k lepšímu a to nejen ve vybavení zahrady.

Ale zpět k návštěvě. Když jsme se radostně přivítali a všechny múzácké instrumenty s pomocí dětí přestěhovali, abychom je měli po ruce, začal Paul startovní představování. První na řadě byla k hlazení kožíškem vybízející Čikita, následoval herec Sam s orientální mini pohádkou, kouzlící tanečnice Lenka, všeumělové Procházkovi, já jako bubeník a muzikant a samozřejmě sám veliký mág Paul Merild. Představování doprovázely ukázky, takže děti aspoň přibližně očichaly, co je s námi čeká. Stihli jsme si rozvrhnout, kdo kde bude odpoledne působit v dílnách, sehrát Paulům hřbitovní morytát o olupovači mrtvol a před obědem jsme se ještě mohli na zahradě, díky příznivému a jarem aspoň vonícímu počasí, pustit do disciplín, které by se do prostor domova nevešly.

Woodkopf s výkladem pravidel jsme předvedli s Paulem a hned se objevili i místní talentovaní kebuláči. Milan /s rukama věčně v kapsách/ mi dokonce dokázal jednou srazit fošnu z hlavy a jeho zase porazila všestranně talentovaná Anetka. Několik Adeptů si vyzkoušelo pod vedením lektora Sama i chůzi na chůdách a své nadšence našel i Samem a Paulem vedený rychlokurz práskání bičem Indiana Jonese. Nadšení museli být notně, protože skoro každý při prvních pokusech šlehl párkrát sám sebe a to pěkně štípe. Nikdo ale kvůli štípnutí další pokusy nevzdal a zahradou se za chvíli ozývalo veselé práskání. Veselé nebylo jen pro Čikitu, která se před ním raději schovala dovnitř k tetám, připravujícím oběd. Ten byl neformální - v hale jsme pojedli z táců sekanou a karbanátky s chlebem a zeleninou...a bylo nám u toho s dětmi fajn.

Poobědní venčení v přilehlém parku Štěpánka jsme s Čikitou absolvovali s doprovodem Sáry a Standy. Další zájemci totiž neměli vycházku. Od naší návštěvy i Štěpánka prodělala značné změny a je to teď místo k aktivnímu odpočinku jak stvořené.

Po obědě a kávě s výtečnými domácími zákusky jsme pokračovali v múzování. Po smutné písničce o labutích jsem přečetl méně smutnou africkou pohádku o zajíci a hyeně a přišel start dílen: V hale zůstal Ivoš s ukulele, Bob začal řádit barvami na tvářích a končetinách dětí i tet v pokoji v patře, ve vedlejším pokoji Lenka nevěděla kam dřív skočit, protože zájem o korálky, hlavolamy i tanec byl veliký. Naštěstí jí občas vypomohl její kouzelnický guru Paul, takže se nemusela rozdělit na víc částí. Já se Samem jsme zahájili bubenickou dílnu v pokoji v přízemí.

Jmenovat všechny šikovné děti nedokážu, takže se spokojím konstatováním, že zájem byl veliký všude a většině z dětí šlo vše až překvapivě dobře.

Protože venku bylo pořád docela pěkně, mohli jsme tam odpoledne uspokojit i zájem o žonglovátka a pokračování lekcí v chůzi na chůdách a práskání bičem. Došlo i na bublifuk a fotbalový míč.

Finále se odehrálo opět v hale. Režii dramatizace „mezihorek“ jsme tentokrát svěřili Samovi a ten nás rozhodně nezklamal! Jako podium využil schodiště a herci ho skvěle poslouchali a jeho režijní pokyny chápali beze zbytku, přestože jsme se mu do režie pletli i já a Paul. Nácvik i generálka spojené v jedno s premiérou byly náramné, a co nejdřív vám snad nabídneme i videozáznam.

Pak přišlo na řadu taneční číslo děvčat nacvičené za vedení Lenky a neplánovaně i písnička á capella dívčího dua. Obojí až překvapivě pěkné!

Na závěr nám zase vyrazil dech Paul další, časovým presem už zkrácenou porcí kouzel a před odjezdem jsme si ještě všichni sborově a radostně zahulákali píseň strašlivou o krokodýlovi.

Loučení nebylo nijak smutné, protože s částí dětí se uvidíme v květnu na dračích lodích a další se zúčastní víkendů Života nanečisto. V dubnu navíc přijedu s novou patronkou a za Kristýnkou.

Tak na shledanou.

Zapsal Karel Navrátil

Návštěvníci/účastníci: Lenka Olivie Laštovičková, Bob Hochman, Paul Merild, Karel Navrátil + Čikita, Samuel Neduha, Ivo + Zuzana + Kačenka Procházkovi