uskutečněné akce

Do Horního Slavkova jsme dorazili se zpožděním jak kvůli autobusu Italů, kteří nás předběhli při snídani v motorestu, tak kvůli tomu, že jsme cestování do tohoto horského, kriminální a důlní minulostí poznamenaného města trochu podcenili. A uniformně stavěné panelové domy mátly i Moniku a Katku, které jediné tu nebyly poprvé. Zvláštní izolovanost města ovšem vůbec nebyla znát na dětech a tetách. Všichni nás vítali nadšeně a srdečně, pomoc s nástroji byla okamžitá a nevynucená a od začátku jsme se všichni do všeho pouštěli s chutí a elánem. Začalo to žonglováním, při němž Tomáš opět vyvedl bubnujícího Karla z míry i z rytmu, pak nám předvedla místní sesterská trojice a malý bubeník Karlík tři písničky nacvičované pro odpolední produkci v domově důchodců. No a pak už byl na řadě oběd, při němž a po němž se ke slovu dostala zbrusu nová kapela sestavená z Piosenek a Fénixu. Místní reportérka Šípu pro festival Out Of Home Eva pobíhala po domově a snažila se zaznamenat veškeré dění, ale to by musela být svižník.

Na trávě před domovem předváděl Lukáš (nebo Luboš?) jak se od naší minulé návštěvy která byla v režii Xtreamáků a jejím jádrem byli breakaři vylepšil a mrskal jedno salto nazad za druhým. Mezitím už se v jídelně vesele a čile navlékalo. Adéla s Jaruškou byly jako lektorky skvělé, ale ono se krásně pracuje, když žáky jsou nadšené a všestranně talentované děti!

K tvoření šperků neúnavně hrála kapela, v níž byl nejhlasitějším elementem Vašek a jeho harmonika, ale ani zpívající houslistka Péťa ani Ivoš s basou a Karel s bubnem a občas kytarou za ním moc nezaostávali. Lektorky tak občas musely zesílit hlas, aby je jejich žáci vůbec slyšeli.

Monika mezitím vyprávěla mrňatům o tom, co všechno od minule prováděl Šušičíček. Kolem druhé se v doprovodu Krakonoše vydala s Karlem a Dixi na návštěvu sousedního domova důchodců. Eva, Lucka a Andrea tu nadšeným dědečkům a babičkám zpívaly a hrály na klávesy, zatímco je z obou stran na bubny doprovázely Karlové. Veliký múzácký a malinký domácí. Ten malý stihl od velkého při několikaminutovém čekání před domem na trávníku odkoukat tolik, že oba hráli jako sehraná bubenická dvojka. Potlesk všem účinkujícím byl ohlušující a byl malým kumštýřům zaslouženou odměnou.

V tělocvičně probíhala žonglérská dílna, pro ty, kteří si chtěli mezi navlékáním korálků odpočinout. I samotného Tomáše udivila Denisa, která se za pět minut naučila žonglovat s třemi míčky. Vyslovený žonglérský talent.

Dalším talentovaným objevem pro nás byl Tibor. Od Karla si vypůjčil kytaru a prožíval několik chvil vytržení. Nejdřív, když mu kytaru Ivoš elektrifikoval a zesílil („ty brďo, to je jak elektrika,,“ komentovat Tibor) pak, když jeho hru okamžitě doprovázely všichni muzikanti (:no…vy snad umíte hrát všechno…!“) a nakonec, když jsme jeho nepříliš silný hlas zesílili a najednou se rozjela zbrusu nová kapela s velmi slušným zpěvákem („…no to je síla, co?“). No a po odehrání několika písniček se Tibor odebral na procházku, z každé strany jednu fanynku. Zkrátka čerstvě zrozená hvězda.

To hlavní při naší návštěvě ovšem byly korálky. Jen zezačátku se našlo několik „puberťáků“, kteří se chvilku tvářili otráveně, ale za pár minut navlékáni tvořili stejně nadšeně a zaujatě jako ti menší. A nebylo to jen vidinou výdělku., Korálky prostě zaujaly a svědčí o tom i zprávy ze Slavkova po naší návštěvě. Tety se do korálků zabraly se stejnou vervou a tak je zřejmé, že dosavadním třem zapojeným dětským domovům přibyla silná konkurence…a pro zájemce o koupi dětmi vytvořených šperků další skvělí tvůrci.

O naší návštěvě si můžete přečíst článek místní reportérky Evy v Šípu a já zakončím slavkovskou reportáž nadějí, že ve Slavkově vznikne kapela ze zdejších skvělých muzikantů, s Denisou se shledáme na nějakém žonglérském srazu a Lukáš (Luboš?) vynikne v break dance i na větších akcích. Už se těšíme.

Návštěvníci/účastníci: Piosenki (Vašek, Petra), principál Karel + Dixi, Tomáš Řezáč, Ivo Procházka, Monika Zaťková, Jablonex – Adéla, Jaruška, Alena, Lukáš; Jaroslav Krakonoš Bureš