uskutečněné akce

Do Ledců jsme jeli v komornější sestavě než do Pyšel, ale rozhodně ne v méně hodnotné. I když jsme přijeli poměrně brzo, děti nás již očekávaly. Po výběru prostor k múzování se seběhli malí i větší pomocníci, postavila se aparatura v tělocvičně a v jídelně jsme bez dlouhých příprav začali animací písně Mezi horami. Místní sbor sice nebyl nic moc, ale malí herci podávali slušné výkony, byť trochu poznamenané časným nedělním ránem. Role lipky se zhostil spolehlivě Marek, Tomáš jako „zamordovaný“ Janíček padal jako podťatý, Angelika coby Anička plakala a na hrob klesala ochotně a věrohodně a stejně dobří byli i jelen Pepa a v kříž proměněná Renatka.

I kouzelník děti zaujal jenom trochu unfér vybral jako figuranta pro trochu drastickou operaci čerstvě havarovaného a ovázaného Standu, který se jeho sadistickému protahování šátku oběma ušima nemohl bránit.

Nu a pak už přišlo stěhování do tělocvičny na Bengas. Ti byli skvělí, akustika jim tentokrát přála a místní tancechtivá děvčata na nich mohla oči nechat. Po počátečních rozpacích tančilo snad všechno ženské osazenstvo dětského domova, tety nevyjímaje.

Před obědem ještě dětem Renata ukázala pár triku s žonglérskými potřebami a s obdivovateli našich psíků jsme šli na chvíli na vzduch.

Oběd byl jak má být - návštěvníci rozesazení mezi dětmi, chutná krmě a u oběda i trocha veselí.

V době poobědní jsme opět venčili psy, házeli klacíky a pak se šli podívat na skupiny. Někde jsme obdivovali stavební změny a všude si povídali s dětmi i tetami a nechali si předvést taneční čísla v podání místních dívek i jejich výtvarná díla.

V jídelně se pak předvedl kouzelník i jako vypravěč pohádky, samozřejmě prokládané kouzly. Herecky mu pomáhal Karel v roli nesmyslně blábolícího Vola Gronana, Angelika obsazená do role jeho ženy jeho kouzelníkem narežírované plkání velmi pohotově zarazila.

Pak se část dětí proměnila ve veršotepce při soutěži o nejlepší limerick a některé výtvory byly opravdu slušné.

Nu a na závěr jsme se opět přestěhovali do tělocvičny k hudbě BENGAS a všechno ovládl tanec. Hanka Kusnjerová předváděla flamenco, ale dívky nebyly ochotné se připojit s tím, co si na skupinách osvojovaly levou rukou. Pravda také je, že Bengas hráli spíš salsu než flamenco. Místní děvčata s vervou rozehrála čardášové kroky, které se od nich učily i Hanka s Renatou a kupodivu i místní teta Jitka. Doslova ohnivé byly zejména nevysoké čertice Lucka a Vlasta, které tančily celým tělem. S klukama to také šilo, ale do tance se nepustili. Jen Zdeněk velmi slušně bubnoval na djembe. V pauze věnované žonglování se dokonce pustil do několikaminutové bubenické vložky s Radkem a principálem Karlem a sklidil zasloužený potlesk.

V žonglování byly děti lačné, ale trochu nesoustředěné. Bengas byli prostě tentokrát dominantním lákadlem.

Stejně jako v Pyšelích musíme i v Ledcích konstatovat, že se tu od naší poslední návštěvy odehrály výrazné změny k lepšímu. Zvenčí to moc vidět není zato vevnitř! Kuchyně přestavěná se změněným vchodem, tělocvičnu s novou podlahou a dalším vybavením, ale hlavně vznik tří nových bytů! Skupiny 2, 4 a 6 mají konečně podmínky, které umožňují dětem a vychovatelům žít v podmínkách podobným rodinnému životu. K tomu můžeme jen gratulovat a přát i další změny k lepšímu.

Návštěvníci/účastníci: Renata Němečková + Žuli, Hanka Kusnjerová, Bengas (Martin, Miguel, Radek, Robert), Paul Merild, Karel Navrátil + Dixi; Jaroslav Krakonoš Bureš (řidič, kameraman a zvukař)