uskutečněné akce

Skoro po pěti letech jsme se vydali do litoměřického dětského domova umístěného v jedné z nejkrásnějších tamních vil. Překvapivě si nás tam pamatovaly nejen milé a nestárnoucí „tety“, ale i několik dětí. Ty samozřejmě vyrostly a změnily se k nepoznání, samozřejmě do krásy.

Slunečný, skoro letní den nás sice vehementně zval k radovánkám venkovním, ale protože exteriér rozptyluje pozornost, představili jsme se vzájemně v přívětivém prostoru haly v prvním patře. Role moderátora se ujal osvědčený mystifikátor Marwan. Tentokrát ze mne neudělal žádné obří zvíře, ale sedmnáctiletého, jen opticky sešlého mladíka, takže jsem byl spokojen. Lenka se stala emigrantkou z popelem zanesené planety z dálné galaxie, naše malinká novicka Irenka původně žirafou proměněnou dle svého přání na malého člověka. Jen Paul zůstal prostým čarodějem. Protože nás přijelo kvůli různým komplikacím méně, představovali jsme se v různých rolích. Lenka tancem i kouzlem, Marwan arabskou písničkou, psaním arabským písmem, ale i hrou na orientální flétnu v roli zaklínače hadů. Herečka Irenka předvedla klaunskou miniaturu, ale také kouzlo zrcadlově převráceného psaní. Děti s vychovateli si ho se zrcadlem náležitě ověřily a pak i ocenily. Děti Eňa, Zlatka, Šanel, Vaneska, Ivanka a Miládka vedené Dominikou nám na oplátku zatancovaly sestavu, kterou nacvičují na Nejmilejší koncert. Podle jejich výkonu bych tipoval, že se dostanou pěkně daleko. Já pak zahrál obligátní Mezihorky, zabubnoval s Marwanem a pozval všechny ven, kde jsme před obědem předvedli opět s Marwanem woodkopfový souboj a Paul ukázal a učil, jak se práská bičem Indiana Jonese.

Oběd byl moc fajn, jen jsem měl špatné svědomí kvůli Marwanovi, jemuž jsem opět nezajistil vegetarianskou stravu. Naštěstí ho hlady zemřít nenechali, takže jsme mohli ještě před uplynutím domluvené poobědní pauzy pokračovat v řádění s dětmi. Se školkovými mrňaty jsem si zazpíval jejich veselé písničky u nich na pokoji, zatímco v hale se vesele malovalo, krasopsalo a bubnovalo. Múzování pak pokračovalo pohádkami. Irenka dala k lepšímu parodii na Labutí jezero a kousek Shakespearova Snu noci svatojánské, já přidal africkou pohádku o zajíci a hyeně, která přes svou strašidelnost děti notně rozesmála. Paul využil rozložení dětí na podlaze a přidal morytát o hřbitovním lupiči a hyenách. V něm jako herci zářili lupič Adam, maminka hyena - teta Dana, jako dveře věrně skřípala Nikola, malou hyenku ztvárnila stydlivá Miládka. Po písničkách z mateřské školky v podání roztomilých Vanesky, Jenifer a Patricie a malé porci Paulových kouzel jsme se rozdělili. Venku probíhalo žonglování, bičem práskání a bubenická dílna, vevnitř se u Lenky a Irenky střídali příznivci hlavolamů, herectví a korálkování.

Čikita, unavená předchozími dvěma dny s dětmi v kolínském divadle a vyděšená ranami biče, strávila tuhle fázi v autě, my ostatní jsme si vše užívali ne sice do sytosti, ale jak nám čas dovolil. U biče se nejvytrvaleji tužil Dušan, u bubnů exceloval Patrik, ale také Kuba a „tety“ Yveta a Romana. Patrik je ovšem tak talentovaný, že jsme se s Marwanem přimluvili, aby mu litoměřičtí pořídili buben a domluvili nějaké bubenické lekce. Když si s ním navíc v domově budou bubnovat i tety, máme se příště na co těšit :)

U hlavolamů zářila teta Dana, ale některé děti a praktikant Adam nezůstávaly moc pozadu. Šperků vzniklo nepočítaně, a protože jsme tu krabici korálků nechali, slíbila teta Dana natahujícímu Eňovi, že budou navlékat i po našem odjezdu. Bez pláče jsme se tedy odebrali zase do haly, kde jsme úspěšně sehráli dramatizaci písničky Mezi horami /hory – Líba, Natála a Adam, střelec - Eňa, jelen - Vaneska, lipka - Patricie, kříž- Zlatka, hrobníci - Ivanka a Paul, Janíček - Dušan a Anička - Šanel/ a po Paulově závěrečné dávce dech beroucích kouzel došlo na loučení. Slíbili jsme si, že se vrátíme po podstatně kratší době než tentokrát, i když přání, abychom přijeli ještě v létě, vyhovět neumíme. Ale budeme se snažit přijet co nejdřív. Bylo nám s vámi moc fajn!

Karel - principál

Návštěvníci/účastníci: Lenka Olivie Laštovičková, Irena Svobodová, Paul Merild, Karel Navrátil + Čikita, Marwan Alsolaiman