uskutečněné akce

Odpolední příjezd do Liberce provázelo sluníčko, byť sníh ještě ležel nejen na Ještědu. Jedličkův ústav v Liberci je komplex několika budov, děti jsou v té nejnovější, nejsvětlejší a pro jejich specifické potřeby také nejlépe vybavené. Našim potřebám skvěle odpovídala také kulturní místnost, v níž se celé naše setkání konalo. Pro změnu jsme využili i zdejší pódium a do jiného prostoru (na opačnou stranu sálu) byl umístěn jen Milan Hugo Forman, s nímž tentokrát jako asistent jel Honza zvaný pro pohybové potíže způsobené roztroušenou sklerózou Berlička. Děti nás přivítaly jako staré známé. Jelikož venku svítilo sluníčko, nezapojili se zpočátku všichni. Přesto bylo v sále ke třiceti dětí s různým stupněm postižení. Všechny s chutí zpívaly, všechny nadšeně reagovaly na minimální pantomimu Toníčka Novotného a všechny naplno vnímaly pohádky Huga Formana. Ten navíc našel skvělého spoluherce v postiženém Pavlovi, který později také nadšeně tancoval. Tanec byl pro nás asi největším překvapením. Když totiž naplnila sál skvělá muzika Kinga George a jeho kapely, začali tancovat snad i stoly. I děti s vážným pohybovým postižením se dožadovaly u ošetřovatelů pomoci a tancovaly s nasazením, jaké je u zdravých málo vídané.

Mimochodem i zdejší ošetřovatelé a ošetřovatelky pro nás byly překvapením. Těch hezkých tu bylo víc než jinde, ale podstatné bylo to, že ze všech vyzařovalo jakési vnitřní světlo a krása. Jakoby obětavá péče o postižené byla obdarováním pro ty, kteří službu potřebným poskytují.

Tanec a zvuky ze sálu postupně přilákaly všechny, kdo původně setrvávali venku. Do sálu se stahovali i lidé, kteří s Jedličkovým ústavem neměli nic společného. Řádili všichni a zdejší křepčení v sobě nemělo kromě rytmu nic pekelného.

Po konci „koncertu“ se dala spousta dětí do malování, magnetem byla i hudební aparatura, na které si zkoušeli mladí adepti své hlasivky. Na závěr jsme si opět společně zazpívali Johanku a Mezi horami. Díky, kterými nás před loučením zahrnuli malí i velcí nám téměř vehnaly červeň do tváří. Navíc se opět konala autogramiáda a loučení náš odjezd poněkud oddálilo.

Jelikož jsme rozdali i telefony, nastartoval se tu i mimonávštěvní styk.
Tak ahoj příště.

Návštěvníci/účastníci: Liboš Fryc, King George, Jozef Láska, Milan Hugo Forman + Honzík „Berlička“, Karel Navrátil, Antonín „Toníček“ Novotný, Swetja - Svítek, Zdeněk Šak, Jaroslav Vacík, Petr Zimák; Jaroslav Krakonoš Bureš