uskutečněné akce

I do českolipského DD jsme se vrátili po tak dlouhé době, že si nás tu nepamatovaly nejen děti, ale ani přítomné vychovatelky. Není ani divu, když jsme tu byli naposled v r. 2012. Ale pokud nás 4 pamětníky (Bob, Ivoš, Marwan a já) něco ve zdejším děcáku překvapilo, byla to atmosféra!!! Vlídnost, vstřícnost a radost nás od začátku zalévaly živou vodou a užívali jsme si jich dosyta od příjezdu až po rozloučení. A týkalo se to i tří dospívajících, v nichž nebyla ani špetka puberťácké běžné a pochopitelné přezíravosti. Jak kluci, tak Karolinka se s nadšením zapojovali do všeho múzáckého dění.

Vše nastartoval Marwan, který nás představil coby nedávno převtělená zvířata. Anežka byla liška, Lenka anakonda, Bob drak, Michal žirafa, Ivoš krtonožka, já pes a samotný Marwan se odhalil jako někdejší opičák. A při představování jsme taky spustili smršť ukázek našich múzáckých dovedností, do nichž jsme nad očekávání úspěšně vtahovali děti. Bylo jich tu 13 ve věkovém rozpětí 4-18 let. Písničky, zaklínání hadů, ukázky žonglování, bubnování, Michal a jeho loutky, to vše na dětských tvářích vyvolávalo úsměvy a v očích úžas a záři.

Takhle jsme se prořádili k obědu. Ten jsme trávili, jak se patří, družně. Nenechali jsme se usadit ke stolu pro hosty a povídali si s dětmi při společném stolování o všem možném. Po obědě se pustil do her s míčem a předpovídaní budoucnosti Michalův Kašpárek a pak se neuvěřitelné stalo skutkem: po dvaceti letech jsme s dětmi oživili jinou písničku než Mezi horami! A náramně úspěšně! Suchého Vesnickou romanci “když pršelo” předzpívával Marwan, režírovala Lenka a s nadšením hrály děti všechny!!! Déšť a slunce jistili velcí kluci, Aničku a Pepíčka hráli neodolatelně prvňáci a svou důležitou roli měl a důstojně sehrál každý, včetně mého deštníku, s nímž “Pepíček” zacházel obdivuhodně elegantně a vůči “Aničce” galantně.

Po generálce došlo konečně i na Boba i jeho čarování barvami po dětských tvářích, na Lenku a překvapivě i Ivoše s origami, z nichž byl největší zájem o klasickou práskačku. Michal s několika dětmi oživil a rozpovídal plyšáky a Marwan zahájil bubenickou dílnu. A ta tedy stála za to!!! Všichni měli smysl pro rytmus i potřebnou trpělivost. Nebýt ubíhajícího času, rozhodně bychom bubnovali déle. Takhle jsme aspoň doporučili tetám ať pořídí dětem nějaké perkuse. Zanedbat zdejší talenty by byla škoda. Před odjezdem ještě přišla na řadu Anežčina škola žonglování a odvážní zájemci si pod vedením Michala vyzkoušeli chůzi na dětských chůdách. No a pak jen repríza Vesnické romance s pozměněnou sestavou herců … a loučení. Děti i tety byly skvělé a doufáme, že nám tentokrát návrat nebude trvat tak dlouho.

Z Lípy jsme pospíchali i proto, že jsem měl v Dubé Deštné sraz z Nikolasem, kterému jsem chtěl přiblížit program Patron. Nikolas na nás čekal, a zatímco jsem mu líčil k čemu všemu by mu mohl být vlastní patron dobrý, navázali ostatní múzáci živé kontakty s dalšími dětmi, které si hrály venku. Nikolas o patrona projevil zájem, a protože děti z Dubé pojedou na dračí lodě, neloučili jsme se nadlouho. V květnu na shledanou.

Karel - principál

Návštěvníci/účastníci: Anežka, Bob, Ivoš, Lenka, Marwan a Michal