uskutečněné akce

Do Klánovic jsme se vydali PATRONa představit opět ve dvou, tentokrát byl ale mým parťákem Honza Voves, jeden z historicky prvních patronů, jenž nám v posledních letech pomáhá i s fundrisingem a s prezentací projektu na nejrůznějších úrovních.

Na prezentaci projektu klánovickým vychovatelům jsme byli ohlášeni už od loňska, ale že jich bude ke čtyřiceti, jsme nečekali!!! Velký počet vychovatelů v Klánovicích je dán tím, že každý tzv. kmenový vychovatel má na starosti jen jedno, maximálně dvě děti. To je samozřejmě skvělé pro děti a v systému náhradní výchovy v ČR dost výjimečné a chvályhodné.

Vzhledem k tomu, že jsme prezentací PATRONa v 10:00 hod přerušili tzv. velkou poradu (a byla opravdu velká), nebylo v prvních chvílích soustředění zaměstnanců DD úplné. Během pár minut našeho povídání, ale většina z nich zbystřila a ke konci jsme se dočkali nejen hojného souhlasného přikyvování, ale i několika zaujatých dotazů. Ty, ovšem z pochopitelných důvodů, utnula paní ředitelka, protože porada musela pokračovat. Ještě jsme se domluvili, že druhá etapa – představení projektu dětem a jejich pozvání na dubnové seznamovací víkendy bude navečer od 17ti hod, až se vrátí ze škol a vyrazili jsme za jinými povinnostmi.

Zpět jsme dorazili každý zvlášť, ale přesní jak švýcarské hodinky. K našemu překvapení nás ale nikdo nečekal. V zasedačce ještě pokračovala porada, paní ředitelka nás proto svěřila mladému sympatickému ekonomovi, který ovšem na dopolední prezentaci projektu nebyl a protože je v Klánovicích krátce, netušil ani, kde by se mohly děti (16+) pro něž by Patron mohl být zajímavý momentálně nacházet. Klánovický DD je v několika, od sebe dost vzdálených objektech, takže to vypadalo na delší bloudění bez navigátora. Nakonec se ale paní ředitelka ujala kormidla a telefonu a v jídelně jsme se usadili se šesti mladými muži a třemi dívkami ve věku 16 - 19 let.

I tady jsme se chvíli dívali na tváře, z nichž se dalo číst “ zas otrava s nějakým projektem...”, ale povídání se brzo odvíjelo /i za pomoci čtyřnohé pomocnice Čikity/ tak příjemně a vstřícně, že jsme ho asi po hodině a půl plné dotazů a žertování museli ukončit sami.

Že mají o projekt zájem, tvrdili skoro všichni, jestli se ale deklarovaný zájem promění v přihlášky a účast dětí na dubnových seznamovacích víkendech, to se teprve ukáže.

V každém případě jsme odjížděli z Klánovic s velmi dobrými dojmy jak z domova samotného, tak z dětí. Těšíme se na pokračování!!!