uskutečněné akce

k předprázdninové návštěvě Vrbna, jednoho z nejvzdálenějších ale i nejoblíbenější z Múzami navštěvovaných dětských domovů se vracíme se zpožděním a netradičně slovy jeho ředitelky:

Někdy jsou dny, které by člověk nejraději vymazal z paměti. Některé dny jsou vymazané z paměti ještě dříve, než skončí svou 24 hodinovou pravidelnou pouť. A pak jsou dny báječné, jak řekl náš Péťa z domova Marvanovi, když za námi po „dlouhých“ čtyřech letech přijely Múzy. Jen Karlíček Navrátil nám chyběl....
Kdo by jiný mohl hodnotit „jaké to bylo“ než děti? Možná přispěji svou troškou do mlýna, když poděkuji. Za naději, lásku, víru, obětavost, nadšení, náboj, váš drahocenný čas, energii, která prostupuje místa, na která zavítáte. Snad i vás pohladila naše řeka, naše lesy, kopce a rozkvetlé jesenické louky. Tak příště na shledanou, třeba v zimě, kdy je příroda nevinně bílá. Už teď se těšíme.
Máme vás rádi.
Hanka ředitelka

Cesta do Vrbna byla předlouhá, ale parta Múz zneutralizovala veškeré potíže tak, aby vše dobře dopadlo. Příroda kolem cesty byla nádherná jako v pohádce. Po příjezdu bylo zřejmé, že se na nás všichni moc těšili. Program se hned rozjel naplno, každý předváděl své umění úsměvně a hravě, takže se děti náramně bavily.
Bubnování s dětmi bylo moc dobré, dva z nich jsou výborní: Petr a Žaneta. Bubnovali jsme několik kol během pátku i v sobotu. Žoglovátka fungovala s Honzou taky k dětské radosti a Paul i Bob byli jako vždycky nadšení a strhující profesionálové, přesto že Bob nás, jako vždy zdržoval u odjezdu :) orlková lektorka Dari byla výborná ze všech stran. Nejen jako řidič, ale taky jako kolegyně, kamarádka, člověk a umělkyně šperkařka :)
Jako bonus jsem dostal dva dobré obědy vegetariánské. Ředitelka Hanka tam celý čas zářila jako sluníčko.
Marwan Alsolaiman

Po dloooouhé době jsme s múzáky a múzačkou vyrazili na výjezd na Moravu.
Dětem z Vrbna jsme návštěvu slibovali už na Dračích lodích. I principál Karel se do Vrbna pod Pradědem moc těšil, ale organizační mumraj nakonec všechno zamotal a my museli vyrazit do 272 kilometrů vzdáleného dětského domova bez Karla. I přesunovadlo (náladové auto) jsme nakonec použili jiné. Finální sestava tedy byla:
Darí - korálková umělkyně se tentokráte osvědčila i jako řidička. Díky !
Marwan – mj. čerstvě pedagogicky graduovaný Múzák - dokončil své pedagogické vzdělávání těsně před výjezdem.
Bob - S kufrem štětců a barev připravený pomalovat vše živé bez rozdílu věku.
Paul – S rekvizitami kouzelnickými i hlavolamy rozličnými.
U Hradce Králové jsme nabrali dalšího zkušeného Múzáka Hároše, žongléra osvědčeného při mnoha výjezdech. V den cesty do Vrbna s námi slavil 22. narozeniny :) Nejen kvůli slavení jsme do Vrbna dorazili až po jedenácté hodině večer.
S přes pokročilou hodinu zářící paní ředitelkou jsme si domluvili průběh následujících dvou dní a šli jsme spát abychom nabrali sílu na páteční Múzování.
Vrbno je dětský domov, praktická škola a školní jídelna v jednom areálu. Což znamená, že některé děti z dětského domova navštěvují školu v místě, ale některé jinde, takže dorazily až odpoledne. Dopolední múzování tedy proběhlo ve škole a tomu jsme trochu přizpůsobili i program. Já předvedl několik matematických kouzel. Názorně jsem např. přítomným ukázal, že 7-1 je zase 7. Marwan nás představil pomocí svých mystifikačních příběhů, ukázal hru na loutnu, Bob ve vedlejší třídě rozbalil barvy a maloval dětem na tváře i končetiny. Hároš představil svůj žonglérský obor. Já pak s dětmi sehrál píseň strašlivou o Hyenách a Marwan jim vysvětlil, jak tančí hadi, když on hraje na arabskou flétnu. Hady se samozřejmě staly děti.
Pak část dětí sledovala, jak Bob maluje. Část si hrála se mnou a s Hárošem s žonglovátky na dvoře a část dětí měl Marwan v bubenické dílně.
Odpoledne (už v DD) Marwan zahájil výukou arabštiny. Naučil nás několik slov. Vysvětlil, jak se píší některá písmenka a napsal dětem jejich jména v arabském jazyce. Počasí se trochu umoudřilo, takže se dalo dělat prakticky vše na dvoře. Přibylo korálkování do kterého se s nadšením zapojily i vychovatelky. A já si rozložil hlavolámačskou dílnu. Největším talentem na hlavolamy se ukázala být Lída, která vyřešila i hlavolam, s nímž jsem si dosud nevěděl rady ani já.
Marwan ve své bubenické dílně zase objevil dva talenty v Žanetě a Petrovi.
Večer jsme si na zahradě u ohně a opékali si s dětmi špekáčky a zpívali.
Sobotní ráno jsme byly s dětmi už jen krátce v družině, což je vlastně školní počítačová učebna. Marwan vyzkoušel děti co si pamatují ze včerejší lekce arabštiny, já jsem udělal další blok kouzel včetně oblíbených čínských kruhů. Hároš ještě předvedl své umění žonglérské a už jsme museli přesvědčovat Boba, který mezi tím stále maloval na děti, aby balil barvy. Neboť oběd byl domluvený na jedenáctou hodinu.
S dětmi jsme se rozloučili dlouze a srdečně a paní ředitelka, nás ještě vzala do Karlovic, kde jsme se podívali na řeku, poslechli si kousek koncertu Buty (V Karlově se zrovna konal den obce.) a rozloučili se s milou ředitelkou nad žejdlíkem tamějšího piva.
A pak už jsme se těšili zcela blažení a unavení na stověžatou Prahu.
Paul Merild - zastupující principál a čaroděj.