uskutečněné akce

Zima, sníh a hrozící led nás donutil odjet směrem do Hor Kašperských už v 7:30, ale i přesto jsme na místo dorazili až po jedenácté. Pro mne osobně to byla první návštěva zdejšího DD, i když jsem už s paní ředitelkou mnohokrát mluvil po telefonu a zdejší děti (a někdy i tety) jezdí na náš Život nanečisto.

Ještě před obědem jsme se stihli představit a dětem nabídnout různé múzické aktivity. Představení probíhalo v „obýváku“, kde jsem Alžbětu vhodil do role moderátora. Které se zhostila na jedničku, stejně jako písně "A já taká čarna…“, kterou dala k lepšímu a vysloužila si za ní bouřlivý potlesk. Ten ovšem provázel představování všech múzáků, ať šlo o kapelu Piosenki, která s námi jela po několika letech, kouzelníka Paula, který do kouzlení zapojil místní, Marwana a jeho zaklínání hadů (těmí se staly Nikola A. a Diana) a samozřejmě i oba žongléři, jejichž „ochutnávka“ byla jako obvykle dech beroucí. Před obědem jsme ještě stihli malou praktickou ukázku woodkopfu, při níž se dostali ke slovu, přesněji řečeno k fošně i místní a v osobách obou Štefanů, Diany, Veroniky T., Anety, Dany F., ale i strejdy Pavla jsme objevili velmi talentované „kebuláče“. Doufám, že nepůjde jen o jednorázový kontakt s „prkny“ a že tu vyrostou noví sportovci. Woodkopf je totiž sport, který atraktivně učí soustředění a sebeovládání, což ostatně v menší či větší míře potřebujeme všichni. Po výtečném obědě, při němž si na své přišla i dětmi obletovaná a kousky masa rozmazlovaná Dixi, jsme se pustili do většího múzování. Svůj „stánek rozbalil v jídelně Bob Hochman a i tady vlivem jeho štětců docházelo postupně k proměně dětí v jiné, trochu sebevědomější a zářivější bytosti. Jmenovat budu jen některé, zkrášleni byli např.: Samantha, Alexandra, Markéta, obě Nikoly, Dan, Pavlík, Terezka, Tomáš, Aneta, Péťa a Veronika. Došlo také na velké kouzlení a postupně se do něj zapojili Dan F., Jesika, teta Míša, strejda Pavel, Štefan P., Samantha i další.

Kouzelník přidal i jednu hrůzostrašnou kramářskou píseň, při níž se v nebožtíky proměnili Nikola A., Tomáš T., Mirek, Dan F., Diana, olupovače mrtvol si zahrála Dominika, malou hyenu Terezka a matku hyenu Markéta.

Piosenki zahrály několik písní různé provenience, od cikánských až po jiddiš, Alžběta nabídla kruhovou hru Čuka čau, v níž se ukázalo, že jsou tu velmi rychle reagující děti a zkušení múzáci měli co dělat, aby v boji s nimi obstáli.

Hory sněhu nám sice zabránily vyrazit s dětmi s některými aktivitami ven, ale atmosféře naší návštěvy to neublížilo. Jen my, přírody lační Pražáci jsme trochu smutně koukali při obou cestách po krásné pošumavské přírodě za okny aut.

Ale zpět do Kašperského dětského domova. I Adam s Řezym tu našli talentované adepty žonglování. Vynikli mezi nimi zejména Tomáš a Pavlík. Marwan a já jsme zase cvičili s učenlivými a talentovanými bubeníky Samanthou, Olinkou, Štefanem, Dianou a Terezkou. Nikola a Terezka byly navíc nejpilnějšími v hlazení a rozmazlování psí múzy Dixi.

No a nakonec je ještě třeba uvést, že nám děti předvedli něco ze svých vlastních dovedností. Aneta, Dominika, Jesika a Diana předvedly pošumavský hip hop a Nikola se Štefanem se na chvíli stali breakaři.

Krátce a dobře, měli jsme se tu krásně a tetám, strejdům, dětem a samozřejmě paní ředitelce děkujeme nejen za ten pěkný den, ale i za to, jaké prostředí tu dokázali vytvořit. Děti jsou vnímavé a nezakřiknuté, což vypovídá o tom, že slovo domov tu není jen slovem.

Těšíme se nashledanou…a taky na fotky, které nám místní slíbili. My jsme totiž zapomněli kartu do kamery, takže vlastní fotky nemáme.

Principál Múz
Karel K. Navrátil

Návštěvníci/účastníci: PIOSENKI (Petra Rožnovská, Vašek Drábek a Honza …) Alžběta Kostrhúnová, Adam Jarchovský, Bob Hochman, Marwan al Solaiman, Karel Navrátil + Dixi, Paul Merild, Tomáš ŘEZY Řezáč a Jarda Krakonoš Bureš